Drum

Cha, náramně senzační amerikánská povídačka z doby před válkou světových stran, zřejmě volné pokračování podobného šlaku s názvem Mandingo. Dcera louisianského plantážníka Marianna povije chlapečka, takto plod její hříšné lásky s černým otrokem, a aby se zabránilo skandálu, je dítko připsáno Mariannině černé lesbické přítelkyni. Obě i s chlapečkem pak zmizí do Nového Orleansu, kde Marianna zrealizuje svůj podnikatelský záměr a stane se časem majitelkou prosperujícího nóblového bordelu. Po dvaceti letech pak ten chlapeček, zvaný Drum, je sloužícím v onom bordelu. Zde na něm jednoho dne zálibně spočine oko dekadentního zpustlíka francouzského původu Demarignyho, který nevybíravým způsoben donutí Mariannu, aby Druma postavila do ringu proti jeho černému zápasníku jménem Blaise. Necvičený Drum kupodivu zvítězí, což Demarignyho nadchne natolik, že si jej od Marianny vypůjčí k oplodnění některé ze svých otrokyň, a následně mu hnedle vybere dívku jménem Regina. Vše by proběhlo v klidu, kdyby se Demarigny nechtěl kochat pohledem na „svatební noc“ Druma s Reginou a navíc se nepokusil Druma přemluvit k čtyřprocentnímu sexu. Po té co obdrží pár facek, přísahá Drumovi pomstu. V průběhu dalšího děje se Drum, Blaise i Regina octnou v majetku plantážníka Hammonda, který provozuje černošskou plemennou stanici. Zde se stává Regina Hammondovou milenkou a Drum i Blaise jsou cílem cílem obdivných pohledů Hammondovy snoubenky Augusty a hlavně jeho dcery Sophie, která nakonec po drsném odmítnutí svých sexuálních návrhů obviní Blaiseho ze znásilnění, takže tento je uvržen do řetězů a ztýrán. Na zrovna v ten čas svolané hostině na počest zasnoubení Hammonda s Augustou, které se zúčastní místní smetánka včetně Marianny a Demarignyho, se projednává nejvhodnější způsob Blaiseho kastrace. Leč Drum osvobodí Blaiseho a ten shromáždí dav vzbouřených otroků ozbrojených hospodářským náčiním a zaútočí na Hammondovo panské sídlo…. Nepochybně je to film, v kterém Tarantino loupil pro svého Djanga. Přitom překvapí jak Tarantino téměř zcela odboural sex, který zde v Drumovi je téměř stále přítomen (ale nejsou zde žádné explicitní scény, není to porno). Tarantino se rochní v krvavých scénách zabíjaček, ale mezirasové míšení , nucený či prodejný sex, který byl průvodním jevem otrokářství, je na tohoto „extravagantního a provokativního“ tvůrce asi silné kafe. To tak maximálně letmo slovně připomenout. Asi to odpovídá tomu obrazu Ameriky, kde zprávy o masových vraždách na školách či zprávy o policejních „přehmatech“, jsou zveřejňovány s každou krvavou podrobností a pokud možno i s videem, aniž by to někoho vzrušovalo, ale vteřinový záběr z přímého přenosu na odhalené ňadro jakési celebrity vyvolal před časem celonárodní moralistní kampaň, která si žádala hlavy viníků. --- Takže tento film je zajisté pokleslé dílo, a zvláště hlavní hrdina je navíc herecky dřevo, ale ve srovnání s Tarantinovým Djangem, který je stejný škvár (jen puritánský a módně politickokorektní), si aspoň na nic nehraje. Senzačních krvavých scén je tu snad stejně jak v Djangovi, jen jsou realističtěji podané než ty Tarantinovy. Není toho tolik ukázáno, aby mohla pracovat fantazie divákova. A to, jak je nakonec zlikvidován Demarigny, by asi dnes vyvolalo žaloby řady gay iniciativ. (31.08.2015) (méně) (více)