Kohout plaší smrt

Na tu dobu typicky film. To ale hodnotit nebudu, protoze minulost se zmenit neda. Samotny film mi prijde strasne nudny, utahany a tmavy. Rozumim, ze v seniku moc svetla asi nebylo, i tak bych ale zvolil jinou formu, hlasy ve tme fakt nic moc... Pochvalil bych snad jen dobrou atmosferu filmu a herecke vykony, tem kraloval Josef Bek. (07.09.2008)

Celkem slušné poválečné drama...příběh dvou záškodníků připravujících rozvratné útoky...když člověk poslouchá ty kecy komunistickejch bab na vesnici přeje jim ze srdce aby se těm dvoum lumpům povedl chystaný atentát na soudružku Kořánovou která je jednou z hlavních představitelek družstva...bohužel se to nepovede....a finále to celé podkopne protože je dost nepromakané...navíc by neškodilo při těch nočních scénách to trochu nasvítit...chvílema je vidět naprostý prd...je to sice tendenční a je mi jasné že tyto filmy dnes proto jsou zašlapávány do bordelu ...ale takovejch je...dneska jsou všichni hrozný demokrati a antikomouši.. (21.06.2008)

Příběhy o západních diverzantech byly v 50. letech v rámci komunistické propagandy hodně populární a vlivem toho vzniklo bezpočet nejrůznějších snímků. Své místo měly i akční thrillery, označované jako dobrodružné, a tento je jeden z nich. Málo se ví, že je příběh založen na skutečné události, avšak jako obvykle můžeme jenom polemizovat, kterých událostí byli tvůrci věrní a které si vymysleli. Tvůrci zpracovali skutečný případ agentů StB a francouzské tajné služby, ve spisech StB označené jako akce Mýtina a akce Štědrý. Například Jan Tříska hraje postavu Miroslava Štědrého, který byl protikomunistický bojovník a představitel třetího odboje na Olomoucku. Úvodní scéna hádky na poli byla ve filmech v rámci kolektivizace hodně častá, a to i ve filmech ryze dramatických i veseloherních. Následně se představí členové StB, ze kterých se jeden stane tajným agentem. A pak už to má ten správný thrillerový spád. Z diverzantů je nejvýraznější představitel Josef Bek, který v pojatém charakteru není zrovna obvyklý. Každopádně do toho dal viditelně všechno. Snímek je samozřejmě propagandistický. Účelově vykresluje agenty StB coby provokatéry, především jako nebojácné obránce komunismu. Inu, každá doba má své. Paradoxem je, že právě z tohoto hlediska moc snímek přesvědčivý není. Onoho agenta StB si zahrál Július Pántik a v podstatě je jenom přítomen. Určitou temnou atmosféru snímek má, i když patosem a kýčem doslova přetéká po celou stopáž. V rámci stalinistické přesvědčivosti o přítomnosti a činech západních agentů v Československu se zkrátka nepřemýšlelo nad logikou věci a podle toho to také ve výsledku vypadá. Po technické stránce to není natočeno nejhůř, ale děravý scénář snímek prostě chtě nechtě stahuje dolů. (25.05.2023)

Počátek padesátých let, kolektivizace, diverzanti, záškodníci, kulaci a kopečkáři, potažmo pak zlí agenti - a mezi nimi nasazený (krk nasazující) dobrý agent - čili karakterní soudruh esenbé... Toť téma, které v jedenašedesátém otřásalo myslí páně Čecha, zatímco v jiných myslích už téměř začínala >bouřit< "Nová vlna"... :-/ . . . Je mi jasné, že tenhle film vznikl - jak bývalo zvykem - nepochybně na objednávku vyšších >dramaturgických< sfér, v důsledku čehož ovšem pak působí (i na svou dobu) už značně schématicky, strojeně a místy (zvláště v dialozích) až směšně. A nebýt onoho (přes jasně ideologickou pointu) pateticko romantického závěru, který alespoň tu poslední minutu filmu zachraňuje svojí (v dobrém smyslu slova) neskutečně >uměleckou fotografií< - dalo by se říci, že je až výrazově plytký. Prostě rutinní vynucená dobová >komerce< , jejíž forma i obsah myslím již v samotném času vzniku byly poněkud vyčpělé... Dvě hvězdičky tedy snad za to ryze filmařské řemeslo - ovšem jednu dolů (bez vyplašení ;-) za právě onu lacinou podbízivost režimu, který d.m.s.n. už počátkem šedesátých let přece jen nebyl tím, jehož dobu film znázorňoval... Nemyslím si prostě, že V.Č. >musel< ... :-{ - - - - - (Viděno - ač s podivem - poprvé teprve16.6.2008 na dvd, komentář zde jako třetí - 17.6.2008) (17.06.2008)

Republiku si rozvracet nedáme aneb pod svícnem bývá nejvíce diverzantů... Já si myslel, že tyhle filmy o ukrytých nacistických zbraních a diverzantech se točily jen těsně po válce a během padesátých let - tedy poté co znárodněný film zlidověl. Koukám, že i v roce 1961 se to ale ve filmu mohlo škůdci republiky jen hemžit... Naštěstí STB a SNB byla bdělá a tak ty reje jako vždy zavčasu rozprášila. Velká část filmu se odehrává v noci za naprosté temnoty a tak kolikrát není vůbec vidět co se tam děje. Na svoji dobu byl film velmi dobře obsazen... V hlavní roli se blýskne Pántik, jeden z filmových Gottwaldů... Film se tvrdě naváží do všech co nešli tenkrát nadšeně s novým zřízením a tak tu máme všechny ty bohaté sedláky co nechtějí kolektivizovat, pomahače agentům chodcům i samotné západní agenty, kterým ani tak nejde o ideál demokracie, ale hlavně o prachy... Nejsmutnějším momentem byl ten, kdy se dcera muže co agenty u sebe schoval ptá přestrojeného agenta STB za diverzanta... Když tátu chytí, tak ho zavřou že ano.. A on, policajt neví jak jí odpovědět, tak jí řekne, že jí se nic nestane, že o ni se postará aby se jí nic nestalo, že někdy děti trpí za činy svých rodičů...Že táta dostane špagát nebo roky žaláře věděl jako tajnej moc dobře. Tfujtaxl! Tohle je za dva německé granáty jen kvůli těm hercům v netypických rolích. * (01.04.2018)