Motýli

Celkem hezký film pro děti a mládež rozvíjí mezi dívkou a klukem na prázdninách dialogy o zamilovanosti, lásce i manželství... aby nakonec kousek jiskry alespoň na jedné straně přeskočil a posléze i prohloubil smutek. Z nevinného povídání a spontánní nálady dětských hrátek přejde atmosféra k závěru i k malému velkému dramatu citlivé dívčí duše, které by klidně mohlo pokračovat dál. A možná by to bylo ještě zajímavější, jelikož film náhle skončí v snad nejsilnějším okamžiku. Neříkám, že se mi Motýli nelíbili, ale většinou jsem z nich ani navzdory zdařilým výkonům dětských herců neměl nějak výrazný a okouzlující zážitek. Asi za to může i průměrná kamera a málo výrazná hudba (když zazní sporadicky kousek pěkné melodie, velmi brzy se i zastavit...), což jsou aspekty, které by poetický dětský film s pomalu rozvíjeným jednoduchým příběhem mohly za jiných okolností posilnit, jak tomu většinou bývá u Kachyni nebo Plívové-Šimkové. U Janusze Nasfetera se holt minimálně tady nestalo. [70%] (03.03.2023)