Recenze (3)
LFŠ 2009 Dokument, z kterého by měli kognitivisté a psychoanalytikové radost, natočil Michael Glawogger ještě předtím, než se svými filmy proslavil a začal za ně sbírat různá ocenění po všech možných světových festivalech. Vyprávění několika lidí o nápadu na film, který mají v hlavě, vypovídá spíše o nich samotných, jejich skrytých tužbách a přáních; jednotlivá "kina v hlavě" pak mají proměnlivou kvalitu i míru zábavnosti a mnohem lépe by fungovala samostatně, i když oceňuji rozmanitost a Glawoggerovu schopnost natočit téměř cokoliv (zde je ale otázka, které záběry jsou původní a které "vypůjčené" od jiných filmařů). Přestože koncepčnější, nakonec slabší než MEGACITIES či DĚLNÍKOVA SMRT, na kterých je patrný největší síla i slabina Glawoggerovy (hrané i dokumentární) tvorby: dokáže být výborný, jen když vychází z jiných filmů či postupů filmařů, které akorát "rozšiřuje" a zkoumá, kam až může zajít.6/10 ()
Přemýšlel jsem, o co se vlastně jedná. Jestli je toto dílo dokument o filmu, film o filmu, film o filmech nebo film o dokumentu? Ale potom mi to došlo je tzv. film (kino) v hlavě: specifický žánr, který si Michael Glawogger vymyslel, aby mohl simulovat své ať už více, či méně zvrácené nápady, takové tvůrčí cvičení. A jen tak mimochodem si k tomu vypůjčil záběry jiných filmařů. Bohužel to ale má smysl pouze pro něho a neměl by tím zatěžovat diváka, protože ten z toho pravděpodobně nic mít nebude. Sice to postrádá smysl, ale zase je sakra vidět, že ten chlap má talent. [LFŠ 2009] ()
Mnoho režisérů popisuje své filmy a hned se k tomu pouští popisované ukázky a všechni se pořád střídají, až dojdou do konce svých příběhů. Oceňuji pestrost vybraných režisérů a jejich vizí. V něčem určitě zajímavé. ()