Vraždy podle předlohy

Mysteriózní thriller, to je něco, co teda hodně můžu. Jen je těžké najít nějaký stejně tak rovný film k legendě jako je kousek Sedm. Vraždy podle předlohy ale byly fajn. Bavily mě. Sigourney Weaver je tady sice trošku divná a nějak jsem jako tu její postavu úplně nepochopil, ale v celkovém kontextu detektivky mi to nevadilo a tři hvězdy si film naprosto v klidu vysloužil. (08.04.2021)

A pak že je soumrak bílého heterosexuálního muže novým znakem současné filmové tvorby. Skoro čtvrtstoletí starý film a jediný normální muž v něm je gay. Zbytek jsou vraždící sadističtí psychopati, žárliví troubové s hubou plnou blbých keců (Patton) a nebo plaší nosiči koblih, kteří se odmítají k ženským sexuálním tužbám postavit čelem (Mulroney). Prostoru pro ženské hrdinky tak naplno využily panikou atakovaná S.Weaver, která dýchajíc do papírového pytlíku vyjmenovává americké prezidenty a H.Hunter dovedně otravující publikum svou protivnou inspektorkou. Vše probíhá v sinusoidě zbytečně natahovaných scén a opatrného dávkování adrenalinu do diváckých žil, než přijde konec, při kterém ani nemusíte být členem jednotky PreKrim z Minority Report, abyste věděli, že se jistá postava zvetí a v poslední možné vteřině stiskne spoušť. Amiel rozhodně není Fincher, ale kdo z nás je, že ano.. (05.12.2019)

V roce 1995 přišly hned dvě odpovědi na MLČENÍ JEHŇÁTEK a sice neméně parádní instantní klasika SEDM a pak VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, slušný serial killer thriller, ale bez Fincherovy stylovosti. Tak si říkám, jestli Sigourney Weaver v roli traumatizované agorafobické specialistky na sériové vrahy taky nepokukovala po Oscarovi, každopádně film si svým suverénním výkonem krade pro sebe mrňavá a roztomilá fízlyně Holly Hunter, do které jsem se tu nevyhnutelně zamiloval stejně jako chudák Will Patton. (28.09.2011)

Nadprumerny thriller o seriovem vrahovi, ktery napodobuje slavne vrahy minulosti, a protoze tym vysetrovatelu neni schopen ho dopadnout, pozada o pomoc specialistku (Sigourney Weaver ma nejvyraznejsi roli a podava nej vykon) na masove vrahy i presto, ze trpi, po neprijemne konfrontaci s jednim zabijakem, zachvaty ci prisernymi halucinacemi a navic neni schopna opustit svuj byt. Rychle odsipajici dej se nezaskobrtne ackoli nekteri herci nepredvadi velmi presvedcive vykony a styl 90.let je mensim minusem v porovnani z dnesni produkci na kterou jsem si zvykl. 70% (11.11.2008)

PRO MUŽE: Slabé až slabomyslné. Ale film i tak přináší alespoň 2 ponaučení. První je, že máš-li na mušce magora, nestřílej do ramene, ani do ruky, prostě mu ustřel makovici. Druhé ponaučení – místo snahy dostat se psychologií do hlavy úchylného psychopatického vraha je dozajista užitečnější mu tu hlavu oddělit od těla, případně prostřelit. Výrazně se tím ušetří náklady a poklesne riziko dalších obětí. Obětí jeho, nebo stejně pošahaných následovníků. Podotýkám, že sledování snímku je možné pouze ve stavu nouze. To jest váš pohyb a výběr filmů je omezen nemocí, manželkou nebo vězeňskou správou.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pro hošíky – kromě sympaticky empatického gaye, který se nedožije konce filmu tu chlapci pro vás nic není. Madame, to musíte vidět. Dvě úžasné a inteligentní ženy, poněkud přeceňující vlastní přitažlivost pro muže i diváky všeobecně, řeší společně i přes vzájemný antagonismus a antipatie nesmírně složitý případ, který pochopíte rychle i Vy. Nemusíte se bát, i přes přítomnost několika sériových vrahů, nebude rušit vaše sledování žádná lekačka. Autoři také tušili, že máte sama svých starostí dost, a rozhodli se proto, že nebudou vaše nervy vystavovat zbytečnému napětí. Prostě příjemná kulisa k šálku čaje o páté a drbárně s děvčaty, co si myslí, že jsou vaše kamarádky. (20.10.2012)