Vraždy podle předlohy

Ukážka toho, ako sa dá z nadpriemerného námetu odfláknutým scenárom a réžiou spotvoriť celý film, je jasné, že chlapi nevymysleli žiadnu originalitu, ale potenciál bol sľubný, vydaril sa aj kasting, tak nechápem, čo tam mali znamenať také amatérčiny, ako prezradenie hlavného hrdloreza v prvých minútach (komuže by už ušiel mierne pridrbaný ksichtík McNamaru v dave poslucháčov), zopár nezmyselných prešľapov v strihu, klasické céčkové scenáristické bludy so strážiacim policajtom zamieňajúcim si svoju povinnosť s povolaním automechanika, či okatá neschopnosť jeho kolegov ustrážiť hlavnú obeť, alebo donekonečna sa opakujúca ignorácia základných pravidiel polišov netrepať sa sám do pazúrov o tri triedy inteligentnejšieho a predsa sprostého vrahúňa, a ďalej už nejdem, lebo by som písal dlhšie, ako celý film trval, jednoducho premárnená šanca, takže 55%. (09.07.2010)

Uznávaná soudní psycholožka Helen má za sebou traumatizující zážitek s psychopatickým vrahem a je už rok vyřazena z normálního života. Znamená to, že nevychází ze svého bytu. Ctižádostivé vyšetřovatelce Mary se žena zpočátku nejeví jako zrovna ideální spolupracovnice. Brzy se však ukáže, že její zkušenosti jsou neocenitelné. Na obzoru je další psychopatický vrah jehož zákeřnost a troufalost nezná mezí. Na jeden thriller se zde sešlo tolik nápadů až je k neuvěření jak je tvůrčí tým prohospodařil. Režisér Amiel se s výborně propracovaným scénářem popasoval spíše v průměrně rovině. Už několikrát ukázal jak nedobře umí zacházet se speciální látkou jakou měl k dispozici i tentokrát. S perfektními herečkami v hlavních rolích jakými jsou Holly Hunter a především Sigourney Weaver mohl roztočit psychologickou osu, která by na sebe postupně nabalila všechny základní znaky dobrého thrilleru. Psychologie postav je ve filmu potlačena a větší prostor je věnován nevěrohodné komunikaci mezi vrahem, vyšetřovatelkou a psycholožkou. Psychopata ztvárnil William McNamara, který nebyl nic extra a jen jsem litoval, že ho nehrál Harry Connick jež na nás a na psycholožku hrozil podřezáním krku v úvodu filmu a šel z něj mnohem větší strach. Vyšel z toho thriller, který volil různá zjednodušení a držel se zaběhaných standardů s několika dobrými a zajímavými momenty, ale rafinovaným a více originálnějším směrem se z neznámých příčin nechtěl vydat anebo se tak dělo jen vzácně. Jon Amiel rozhodně nebyl správným mužem na režisérském křesle. Jeho film smrděl rutinou. Film měl rozhodně navíc. Mé hodnocení: 60% (03.05.2013)

Víte co je zoufale nudné? Vrah kterej nemá žádné své nápady tak vraždí podle ostatních. No jako že mám padouchy rád tak pan Kopírák byl pro mě tak megatrapnej že jsem se těšil ať už ho někdo konečně sejme. Sigourney hrála pošahanou psycholožku tak bravurně až jsem z ní šílel že je fakt na pěst a pak tu máme Holly která je cajk a fandíte aspoň jí a jejímu parťákovi. Každopádně pan Kopírák je sice trapnej ale blbej úplně nebyl takže je tak nějak stále krok (rozumějte mrtvolu) před naší svatou trojicí. Atmosféru tento film pro mě nějak neměl což mu také uškodilo v celkovém hodnocení..no prostě když máte být napnutí tak zjistíte že mimoděk u filmu čtete komix což by se stávat nemělo. Amiel natočil pěknej film ale nedokázal mě vtáhnout do děje. Sorry snad příště ale každopádně koukatelné to je a určitě si to své fanoušky najde já mrknu zas tak za rok. (05.02.2013)

Tak dlouho se chodí se znaleckými posudky k soudu, až se smyčka utáhne. Ripleyovou potom nebudí ze spánku noční můry na téma obludek nořících se z její ploché hrudi, nýbrž vzpomínky na špičky jejích lodiček freneticky stepující po okrajích hajzlmísy. Temné útroby vesmírného plavidla vyměnila Sigourney za pochybné bezpečí interiéru svého bytu, místo kocoura má buzika, Gigerovy nápadité stvůry byly nahrazeny obyčejnými vraždícími psychopaty a velkohubé mariňáky suplují tápající detektivové z oddělení vražd. Napoprvé před dávnými lety mě tenhle napínavý thriller dokonale dostal, setkání po letech bylo bohužel vlažnější, hodnocení sem tedy prásknu kompromisní: 75% (30.01.2012)

Copycat mě vždy hodně bavil; jednak mi nepřipadá hloupý, jednak má interesantní herecké obsazení. A propós, při pohledu na Harryho Connicka Jr. (mj. uhlazeného swingového zpěváka) mě vždy přepadají asociace, jaké by to asi bylo, kdyby si Ondřej Havelka zahrál sériového vraha (a nechal si kvůli roli vytrhat pár zubů...). (06.02.2010)