妖魔
Blood Reign: Curse of the Yoma
Režie:
Takaši AnnóKamera:
Takaši AzuhataHrají:
Hidejuki Tanaka, Džúróta Kosugi, Kaneto Šiozawa, Miina Tominaga, Júko Mizutani, Ken'jú Horiuči, Hiromi Curu, Eidži Marujama, Mičitaka Kobajaši (více)Obsahy(1)
Po krvavém válečném konfliktu je celou zemí cítit prolínající se zápach tlejících těl padlých válečníků, jejichž život vyprchal během okamžiku. Okamžiku, který vlastně nemusel ani nastat. Ale nastal; z válečného příměří dvou mocenských velmocí stala se zbytečná válka a z války bojiště, coby relikt lidské marnivosti. Obyvatelé zpustošených zemí jsou svědky příchodu dalšího konfliktu, to, když se vychladlých těl padlých zmocňují démoni z útrob země, aby se ještě jednou pokusili ovládnout zemi. Paktu znetvořených oživlých, monster a magií ovládaných přízraků, se do cesty staví Hikage, zkušený bojovník, člověk, který ale musí svést boj se svým nejbližším přítelem, padlým a znovu oživlým, poslem pekelného pokolení, Marou. (Conspi)
(více)Recenze (6)
Na příběhu zde moc nesejde, proč taky? Mladej nenápadnej ninja to tam drtí v hustým stylu, ať už proti němu nastoupí kdokoliv či cokoliv, nikdo nemá šanci... Temná atmosféra, brutalita, krev, vnitřnosti, démoni, příšery, bojová umění ... perfektní kresba. Prostě super ... ()
Trošku dost odbitý příběh na to, jaký skrýval námět potenciál. V některých chvílích však potěší hustá atmosféra podmaněná výbornou hudbou a navíc výtvarné zpracování různých démonů se výtvarníkům opravdu povedlo. Takže nečekejte nic světoborného, jen takovou malou cestu jednoho ninji za odhalením tajemství svého přítele lemovanou velkou porcí mrtvých. ()
Docela vydařený starý animák, který má divák rozhodně co nabídnout. „Jednooký“ ninja ala Wolverine musí nejprve přihlížet hloupému zabíjení obou znepřátelených klanů, aby byl následně sám zrazen nejlepším přítelem. No a v tu chvíli se z něj stává drsný killer všech démonických nestvůr i lidských protivníků, kteří mu na jeho cestě zkříží cestu. Soubojů je tu opravdu dost – různorodých nestvůr taky (od pavoučích monster, přes „bájného koně“, gigantického hada po bandity) – některé z nich zamorduje Hikage celkem rychle a dokonce i z dost velké dálky (tomu jsem se musel párkrát zasmát), ale najdou se tu i dost tuhé boje. Navíc nechybí vzpomínkové pasáže, které obohatí a pomůžou vysvětlit již tak komplikovaný děj, samozřejmě nesmí chybět ani emoce, trocha té romantiky, ale hlavně je to solidní akční jízda. 70% ()
Curse of Undead Yoma je jednou z mála anime, která nese nálepku horrorového žánru, a jednou z ještě méně titulů, které si to podle mého opravdu zaslouží. Tvůrci se nenechali zlákat k prostému a v anime tradičnímu zjednodušení „nakreslíme ošklivou příšeru s chapadlama, takže to bude horror”, a potřebnou atmosféru vyvolávají spíše prostředky hraného filmu. Dlouhé záběry na detail, pomalé vystupňování napětí i při celkem nedůležitých scénách, promyšlený příběh, úžasná hudba, a dokonce i jedna velice podařená lekačka - to vše převažuje nad rádoby strašidelně nakreslenými příšerami, které tu ale samozřejmě také jsou. Zejména druhým dílem prostupuje depresivní temná atmosféra světa, ve kterém jsou klanové války jen zábavnou hrou na šachovnici vládců démonů. ()
Boje jsou krátké a rychlé, jak jde od něčeho z roku 1989 očekávat. Ale způsob podání příběhu a atmosféra mě vzala a skopala do klubíčka. ()