Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kádrovací aparát neznal slitování... Podle novely Ladislava Bublíka „Páteř“ a pod režijním vedením Vladimíra Čecha vzniklo díky částečnému uvolnění šedesátých let v roce 1965 sociálně kritické drama o poměrech na počátku let padesátých – éry tzv. vrcholného stalinismu. Příběh se odehrává v roce 1953, kdy se ve stejný den jako se z amplionů ozývá tryzna za J. V. Stalina, pořádá skromný pohřeb Bedřicha „Bédi“ Nevěřila (F. Peterka), jednoho z brigádníků stavby ostravské nové ocelárny. Na něj vzpomíná kolega z jeho betonářské party Karel Kratochvíl (J. Vízner), který zde byl poslán z politických důvodů, podobně jako mnozí vyděděnci z řad rodící se nové socialistické společnosti. Vybavuje si, co vedlo k oné nešťastné smrti nebohého Bédi a jak k němu dokázala být nemilosrdná kádrovací mašinérie… (Česká televize)

(více)

Recenze (31)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Ne vždy je na škodu, když věci s ohledem na politické poměry nesmíte pojmenovat naplno. 1) Ladislav Bublík, mj. brigádník v Kunčicích v létech 1951 - 1952, napsal autobiografický román Páteř v roce 1963 jako 39letý. 2) Symbolické obsazení Oldřicha Nového do role "starých dobrých časů" vyjadřuje víc, než možná cenzoři tehdy chtěli. Časová shoda tryzny za Stalina s Béďovým pohřbem je rovněž velmi výmluvná. Dělnický primitiv v podání 36letého Vladimíra Menšíka je další lahůdkou. 3) Děsuplná je postava s. Kafkové (výborná 40letá Eva Kubešová). Nejhroznější není ona sama, ale společenské poměry, které takovým zrůdám dávají možnost realizace. 4) Nicméně nedělejme si o politických názorech režiséra snímku Vladimíra Čecha žádné iluze. Jeho poznámka v literárním scénáři filmu je dostatečně výstižná: Úplně vyřízený chlap…musí být filmem positivním, neboť jak jinak než s obdivem je třeba hledět na velké dílo, které se rodilo právě v podmínkách složitých a tragických. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Z politicky filmového hlediska rozhodně Čechův vrchol. Specialista na kriminální příběhy zde rozehrává dobovou, režimní tragikomedii o vyřízenosti jedince, ale i společnosti...samozřejmě. Kdo je zde vlastně onen VYŘÍZENÝ? Kratochvíl? Béda? Či dokonce soudružka Kafková? Kterou lze považovat za ztělesnění kádrovací spravedlnosti a částečně i jakéhosi kamarádského postoje k vyděděným dělníkům? Straníci i nestraníci prožívající společnou mizérii na stavbě, jež by mohla představovat budující se republiku. Každý hájí svou pravdu, někdo jí skrývá a neodhaluje, někdo rezignoval, někdo se hrdě hlásí k odlišnému názoru. Morální souboj o své místo u lopaty se střetává s realitou nutného kádrování, které naráží a zašlapává lidskou upřímnost hodně hluboko do kunčického bahna. Naprosto skvostné herecké obsazení, které se projevuje ve 100% výkonech zúčastněných. Oldřich Nový, jakožto pan (rozhodně ne soudruh) holič a samozvaný zubař, je vynikající. Dokonalý kontrast k jeho nesčetným, prvorepublikovým milovníkům. Bezchybné herecké výkony a perfektní dialogy podtrhuje precizní režie pohrávající si s linií děje, a velmi trefný, i když minimální, hudební doprovod. Nebýt lehce jednoduchého závěru, dal bych s přehledem plný počet. Vše dokonale dolaďuje fakt, že Jaroslav Vízner poznal kádrovací politiku na vlastní kůži v reálném životě ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Myslím, že se tu jedná nepochybně o nejodvážnější kousek natočený o padesátých letech. Doba vzniku filmu už byla přístupnější kritice kultu osobnosti a byla schopna připustit, že se dělaly i chyby. A že osud člověka byl komunistům vždycky u prdele, i když hlásali, že dělník je vždy na prvním místě. František Peterka se zhostil své role mistrovsky a je to myslím jeho nejlepší výkon, co jsem viděl. Hodně hodně velké překvapení. Je to lidské a to je na tuto budovatelskou dobu velice nezvyklé. 85% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Tento Uplne Vyrizeny Chlap a 105% alibi su podla mna najlepsie filmy rezisera Cecha. V roku 1953 sa kona pohreb jedneho brigadnika na Ostrave a o tom sa toci cely film. Rezisersky ma - okrem uz dvoch spominanych filmov - Cech ako reziser nikdy neoslovil, snad len tu. A to aj svojimi pomaly az apokalyptickymi kulisami -perfektn sa o tom rozpisal fragre, takze nebudem opakovat. Rajniaka mam na haku, videl som ale slusneho Mensika - snad aj kvoli nemu som film dal. Nechybaju veci ako -kazdy ma svoju pravdu, kadrovanie a obcas aj alkohol - jednak kto pije malo, alkohol je prospesny a jednak je to akysi "mazaci olej" tej doby. Prorezimny film, s ktorymi sudruhovia nemali problem, mne sa to videlo. Jo a Vizner poznal politiku KSC na vlastnej kozi -treba si lepsie zistit . 70 % ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Sotva mu dali frčku a už z něj mluví státotvornej doprdelista. Nicméně člověk má mít vlastní názor, ale nesmí to mít pošahaný v bedně."                                                                                                                                                                   Vždycky mě potěší, když má film atmosféru a vystihne dobu, o které pojednává. A ty postavičky takříkajíc na okraji lidské společnosti jsou vykresleny parádně. Z toho lidského hemžení vystupuje výrazně nejen sesazený Kratochvíl (Vízner) ale i Lexa Pírko (Menšík) a dělňas Žerávek (Vojta) či cikánisko Fero Beno (Ivan Rajniak). Pod vedením přesvědčené soudružky Kafkové (Eva Kubešová) je svolána rozhodující schůze, při které se má kádrovat Béďa Nevěřil. Nebo jde o vyřizování osobních účtů? Tak či onak je to po filmařské stránce dobře odvedená práce. Neznám novelu Ladislava Bublíka Páteř, ale nezdá se mi, že realizace byla povrchní. Precizností sice nedostihuje Obžalovaného od Kadára a Klose, ale jde o velice zdařilou dobovou výpověď s dobrým obsazením.                                                                                                                     "Tady jsem inventární číslo. Jedna lopata."                                                                                                                  Scénář: Vladimír Bor, spolupráce na scénáři Vladimír Čech ()

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • V čase 50:29 projede v záběru Praga V3S (ve variantě fekálního vozu). To ale není možné, protože děj se odehrává cca v polovině roku 1952 (přibližně půl roku před smrtí J. V. Stalina v březnu 1953), a to byla tato auta maximálně ve fázi prototypu. Jejich sériová výroba začala až v průběhu roku 1953, reálně dokonce až ještě o rok později. (jnm)
  • Filmový debut Bohuše Pastorka. (M.B)
  • Rozestavěná NHKG v padesátých letech ve filmu se točila v Košicích. Jako exteriéry posloužily nové Východoslovenské železárny. Výstavba kombinátu začala v roce 1960, první plech vyválcovaly v roce 1964, vysoká pec zahájila provoz v roce 1965, první ocel vytavili v roce 1965. (Ganglion)

Reklama

Reklama