Bledý květ

Yakuza-noir po technickej stránke vynikajúci ale s ťahavým príbehom. Ten je najväčšou slabinou filmu. Záver je však veľmi dobrý. Lepší priemer. (06.08.2019)

Yakuza filmy po 2. svetovej vojne pomaly nahradzali Samurajske, menej moderne filmy. Iste, slo o jednoduchu zabavu. Az Kenji Misumi, paradoxne v mladuckom Toei studiu, ktore sa zameriavalo prave na samurajske filmy, prisiel s realistickym polodokuemntarn pohladom na yakuzu a zemnil tak zaner na nepoznanie. Dovtedy s yakuza filmom experimentoval snad len sueralnym sposobom S.Suzuki. A povedla neho, Masahiro Shinoda, natocil malu, nenapadnu, existencialnu noir krimi Pale Flower. Vaznejsiu, usadenejsiu, menej provokativnu, ako to robil Suzuki. Mal tych gangsteriek natocit viac, mozno by si ho viac ludi vsimlo. (26.08.2007)

Neonoirová gangsterka podobná třeba J.-P.Mellvilovi (ačkoli se Šinoda s jeho filmy seznámil až později). Pomalý, autentický způsob vyprávění a znepokojivá hudba od T. Takemiceho. (05.01.2008)

Bezchybný film-noir plný kvalitní práce s kamerou a zvukem. A to nejen povedenou atmosferickou hudbou ale skutečně i zvuky samotnými, obzvlášť patrnými během gamblingových scén. Důraz na ponurý audio-vizuál však jen podtrhává značnou pochmurnost celého scénáře a pro film-noir ukázkovou osudovost hlavní postavy. Pale Flower s přehledem strčí do kapsy spoustu z předních klasik tohoto žánru. (25.07.2011)

Možná zde půjdu trochu proti proudu, ale mě prostě ten pomalý, skoro až dokumentární styl téhle jakuza-eiga prostě moc neseděl. O nějaké plastičnosti hlavního hrdiny se dá hovořit snad až jen v závěru, zajímavější byla ta postava gamblerky. Kamera ovšem za výbornou, především ve scénách s hazadními hrami a kapitolou sama pro sebe je neopakovatelný hlasový projev místních dealerů. Pokud čekáte pomalý existenciolnalní film o vztahu člena jakuzy s movitou gamlerkou a trochu akce - film pro vás. Pokud exploitation stylu pinku-eiga ruce pryč. (29.08.2009)