Reklama

Reklama

Sakura no mori no mankai no šita

  • Japonsko 桜の森の満開の下 (více)

Obsahy(1)

Zatímco dnes jsou sakury v Japonsku obdivovány a staly se jedním z klasických symbolů nastupujícího jara, před pěti sty lety měly zcela jinou pověst. Traduje se totiž, že kdo se prošel pod rozkvetlými třešněmi, zachvátilo ho šílenství. A právě v období kvetoucích sakur započal i tento příběh.

Kdesi hluboko v horách jednoho dne přepadne bandita manželský pár na cestách. Zpočátku je chce pouze oloupit, ale když spatří pod závojem ženinu líbeznou tvář, rozhodne se ji získat jen a jen pro sebe. Proto jejího manžela bez milosti zabije. V té době však ještě netuší, jak ďábelskou a zkaženou ženu si to vlastně vybral a co vše ho díky své kráse, nezkrotnosti a manipulačním schopnostem přiměje udělat. (EMIA)

(více)

Recenze (8)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Dávno pradávno žil v hlubokých japonských lesích loupeživý polo-samuraj, jenž si jednoho jarního dne utrhne nádherný květ, pod kterým se ovšem skrývá velké zlo. Z vládce všeho, co je kolem něj, včetně mlhy a mraků, se nedobrovolně stává sekáč hlav měšťanů, neb rozmařilost žen se táhne staletími a občas dosahuje bizarně zvrácených rozměrů. Láska ve starých pověstech přenáší i hory, ty jsou zde ovšem pokryté rozkvetlými sakurami. A přesto, že se jim lovec, dobře znající neblahou legendu, celý život vyhýbal, sílu lásky své jednou zkusit musí. Teprve tam pozná pravou tvář své vyvolené. Excelentní režie i hudba a bezchybná dobová atmosféra ve skvěle odvyprávěném, tajemně smyslném příběhu. ()

stub 

všechny recenze uživatele

Horrorový příběh zajímavě kombinující několik klasických motivů, z nichž je však vytvořen výrazně originální celek. Atakováno je napětí, nikoli žaludek, tajemno je umocněno skvěle zvoleným prostředím. Občasné decentně humorné momenty nijak nenarušují plynutí snímku, který diváka ihned vtáhne do své mysteriózní, snové atmosféry, což je navíc podpořeno znamenitou kamerou. Tomisaburo Wakayama (Lone Wolf, Irezumi...) s postavou skvěle souzní, Shima Iwashita (Rudá hříva, Seppuku...) je typově pro roli také jako stvořená a fajnšmekry potěší Ko Nishimura (Zběsilost, Hanzo the Razor...) v menší roli. **** a půl. ()

Reklama

strougy 

všechny recenze uživatele

Povedená děsivá historka, jenž i přes svůj vizuální půvab či vydařené závěrečné znejistění diváka nejednoznačnou pointou vzhledem k přepálené stopáži a určité nevyužitosti témat, jaké se v ději čas od času vynoří, nevyzní až tak působivě, jak by mohla. Kdyby se víc rozvinuly naznačené vztahy mezi dominancí/submisivitou či civilizovaností/barbarstvím, tak by se mohlo jednat o ještě zajímavější podívanou nesázející jednoduše pouze na bizardnost vztahu, jaký se mezi hlavními postavami vybudoval. Silné 3*. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

chvílemi se to tváří jako zábavná, lehce ujetá (bradavky a usekané hlavy) záležitost o poněkud nestandardně zmagořené paničce, kterou si nebohý loupežník ukradl, manžela jejího zhynouti nechal a ji na zádech do doupěte svého odnesl, ale bohužel to tak nepůsobí po celou dobu, místy je děj až přespříliš vatovitý a pokusy o hlubší psychologii postav moc nefungují a podpantofloidní loupeživý horal po přesunu děje do města ztratí většinu své zajímavosti. Pointa je zábavná (ach, ty překrásné květy sakur..) a pár scén překvapí svou brutalitou ("Tohle? To jsou moje další ženy.." ovšem takové sťaté hlavy moc násilně nevypadají, neb působí jako něco vzešlé ze školního sochařského kroužku a dvou balení béžové plastelíny), nakonec je to spíš průměrná záležitost, na které je nejzajímavější to, jak se změnil vztah japonců ku sakurám od bázně a strachu na symbol romantiky, je-li to ovšem pravda. "Člověka bez rozpaků sprovodíš ze světa, ale květů se bojíš?" ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Aneb když psychopat potká psychopatku. Ono to sice nevypadá špatně, ale za celou dobu si mě to nedokázalo získat a i přes slušnou kameru v tom nacházím jen velmi málo věcí, které by mě na tom ještě výrazněji zaujaly. Vlastně to jsou jen všechny psycho scény, kde si žena hraje s useknutými hlavami (v tom slova smyslu, jako si dítě hraje s hračkou), se kterými si i dokonce povídá a občas se skrze ně i vzrušuje (!), protože právě u těchto scén jsem měl pocit, že ten film konečně funguje a vyvolává ve mě to, co vyvolat chce. I přes to, že ty hlavy nevypadaly zrovna realisticky, ale čert to vem. Většina scén mi totiž přišla buď jen směšných nebo vatoidních. Přičemž ten příběh by měl něco do sebe - je to o psychopatickém loupežníkovi, co zavraždí jednoho dne všechny pocestné a jen manželku jednoho z nich si nechá a bere ji za svoji, načež ona na to rychle přistoupí a začne mít loupežníka pod svojí naprostou mocí a on dělá vše podle jejích příkazů jen proto, protože je skvělá manipulátorka. Jenže mi to přišlo zbytečně roztahané, nesedlo mi to zasazení do starého Japonska, vlastně ani to, že je to celé jen zfilmovaná pověst a spíš jsem se u toho drtivou většinu času jen nudil. Zajímavý zážitek to sice byl, ale rozhodně ne tak moc, jak jsem doufal. 2* ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama