Sunset Strip

Zajímavá sonda do nezávislé hudební scény 70.let. Pro tento film platí, že méně je někdy více, protože snaha ukázat co nejvíc jednotlivých osudů postav má nakonec ten výsledek, že se toho zas tolik nedovíme a vše je dost povrchní. Navíc nevím, jestli se to tak úplně hodí do žánru komedie. Vyobrazení doby a herci v čele s Annou Friel a Jaredem Letem jsou ale fakt bombovní. (30.01.2011)

Sunset Strip zůstal někde na půli cesty. Na půli cesty mezi tím být pohodovým filmem o duchu rock'n'rollu v uvadajícím étosu 60. let a tím, být hořce melancholickou polknutou slzou za zklamanými nadějemi Léta lásky. Mapování 24 hodin života několika až příliš typizovaných figurek (sebestředná rocková hvězda, citlivý fotograf, zneuznaný skladatel atd.) působí trochu přepjatě svou zjevnou snahou podat výpověď, která selhává ve dvou momentech. Tím prvním je, že je dost nejasné, co by se vlastně mělo vypovídat. A tím druhým, že celých 90 minut uběhne, a člověk si říká, že vlastně nemá smysl snažit se o té době vypovídat vůbec něco. A teď přichází, alespoň pro mne, zásadní kámen úrazu. On totiž přinejmenším jeden skvělý film o této době, o selhání 60. let, o snaze vyhnout se vystřízlivění a nechat se dál nést na vlně, která už se ale zlomila a jen se pomalu valí zpět, existuje: Fear and Loathing in Las Vegas. V něm z oparu psychedelického rauše vyvstávají ostře rozpory a marnost, která tepala v srdcích ztracených dětí Summer of Love v Haight-Ashbury. Sunset Stripu jako by nedokázal nabrat dost dechu, aby v něm něco z toho dokázalo zaznít. Šlehačka na tomhle želé je sice možná zdarma (pro někoho jí bude Anna Friel, pro jiného Jared Leto), ale i tak bude asi lepší nechat ho netknuté stát na umakartovém stole bistra. (30.01.2011)

Jednoznačně jeden z nejkrásnějších filmů o syrové době sedmdesátých let. Úžasná plejáda skvělých herců v uvolněném snímku, který i po skoro třiceti letech vrací diváka do doby, kdy láska i atmosféra i muzika byly free a kdo stejně jako já někdy ochutnal LSD tak ví o čem mluvím. Mě byly tehdy čtyři roky ale hudba mne dohnala i po letech a tenhle film mi připomněl, jak důležité je žít naplno a radovat se z maličkostí. Skvělé herecké výkony všech zúčastněných ve filmu, kde není vedlejších rolí. Geniální kytary a krásné prostředí LA. Co víc chcete abyste si u filmu zavzpomínali a odpočinuli. DOPORUČUJI všem kdo alespoň trochu poslouchají opravdovou muziku. (19.05.2010)

Nikterak výrazný, zábavný či napínavý film, bez poselství. A přesto se mi na něj koukalo docela pěkně. Má totiž (snad) vypovídací hodnotu o daném místě v dané době a spoustě menších i větších postaviček, které prožívaly své chvíle slávy, neslávy, lásky, nelásky a kapavky... P.S. Pamatovat si budu kytarový duet v údolí (19.03.2011)

Tovaren na sny, kde vznikaju slavne filmy, este v takom roku 1768 vobec nestala, na mieste dnesnych slavnych hollywoodskych studii prevladali v roku 1768 klasicke piesocne burky, maximalne tam stala stara osarpana chatrc, ktora sa pomaly ale rozhodne rozpadavala. Vyvoj nezastavis, v roku 1972 uz ta Tovaren na sny zvana HolyVud ponukala hercom slavu, peniaze, zak tore sa dali kupit rozsiahle majetky, domy, vily ..... alebo uspesnu karieru. A moznost byt za vodou. A toto ponuka Tovaren na sny dodnes. Toto vsetk o laka 6 mladych ludi, ktori tuzia po slave, bohatstve atd atd ..... do toho este oficialny distributor splieta cosi o Nixonovi a vojne vo Vietname. To ale je zahranicna politika USA, a tam mam brutalne zabrany hovorit - a nejde len o zahranicnu politiku USA, rovnako aj povedzme zahranicna politika Ruska ci nejakej dalsej velkej krajiny u vsetkych tychto statov mam rovnake brutalne zabrany : film je len sivy sedivy priemer, nic zasadne : 55 % (27.04.2019)