Narkotika

„Živým dlžíme rešpekt. Mŕtvym pravdu.“ Skvelá, drsná, realistická a špinavá kriminálka. Práve nepríjemná atmosféra (a pravdepodobne životný výkon Raya Liottau a to hovorím ako niekto, kto ho obecne nevníma ako ktovieako kvalitného herca) sa postarali o 80%, hoci ma scenár ničím neprekvapil (a ku koncu to mrvil jedna radosť zjednodušovaním postáv, ktoré boli dovtedy „psychologicky“ nadpriemerne napísané a zahrané). (01.11.2004)

Velmi drsné a velmi dusné policejní drama z prostředí protidrogového oddělení. Carnahan vše vsadil na ruční kameru a filtry a vsadil dobře, občas jsem se kouknul vedle sebe, jestli mě do nohy píchá zbytek brambůrku nebo injekční jehla. Hudba je u podobného žánru jasná, tudíž netřeba rozebírat, shrňme to - funguje! Liotta se ostříhal a přestal si barvit vlasy (podobá se trochu Tomu Sizemoreovi) a jde mu to od ruky, Jason má štěstí, že jeho postava víc jak jeden ksicht nepotřebuje. Jedinou slabinou celého filmu je věc pro daný žánr nejdůležitější a to scénář. Ze začátku slibuje úplně jiný film, pak dost dlouho pluje v hladinách průměru a na závěr vybalí pointu, jenž alespoń částečně tušíte už dobrou půlhodinku, ne-li víc. Takže film, jenž určitě vzbudí dobrý dojem, ale nakonec si ho moc nezapamatujete, protože ani není moc proč... 70% (22.04.2009)

Drsný ponurý thriller z říše drog,kterému dominují herecké výkony Liotty a Patrica.Na mě velmi zapůsobila téměř autentická a velmi temně zabarvená kamera.Opravdu se to dá krapet srovnávat s Training Day,ovšem dle mého názoru Narc převyšuje Training Day ve všech směrech.Film doporučuji,ikdyž předem varuji:veselou náladu vám rozhodně tenhle snímek nezvedne. (28.03.2005)

Liotta si tenhle film produkoval a taky tu asi jediný za něco stojí. Zajímavější začíná být film až asi 20 min před koncem, jinak jde o psychologické bláboly a psychické vydírání Jasona Patrica manželkou aby odešel z policejní práce. Já osobně nechápu jak mohl být tak úspěšný na Sundance, a že ho Miluje Tom Cruise atd. Mě přijde první hodina a kousek hrozně nudná. (30.10.2004)

Narkotika jsou přesně na pomezí Miami Vice (Jason Patric se ukázkově vyrýsoval do podoby Colina Farrella) a Zběsilého útěku (digitální neo-noirovský look). Nyní zápory, kterých se urodilo věru nemálo: 1, Vyšetřování neprovází jakákoliv kontinuita, není tu žádné potěšení, že někdo něco vypátral. Prostě jen kdosi srazil různý sekvence, kde si oba vyhořelí detektivové hrajou na těžký páky, a v závěru film ustřihl přes prapodivný klimax. 2, Hlavní dějové pásmo (první plán) nenese jakoukoliv ideu, jakékoliv prvotní téma dramatu, kterému by vedlejší dějové pásmo (druhý plán) mohlo dodávat plasticitu. Jistě, Narkotika stojí především na depresivní hypnotické atmosféře vyživované mimo vizuálu i hudbou, ale s tím se pojí to, že se na ten film nesmíte dívat moc z velké výšky, jinak zjistíte, že je ukrutně zploštělý. 3, Režisér se zmůže maximálně na dvě paralely, které se tváří jako asociativní montáž s dopadem jak na diváka, tak na postavy - ty si žijí ve vlastním prostoru a o nějakých paralelách, které se odehrávají mimo ně, by pochopitelně neměly nic vědět, nicméně ve střižně se dají dělat s celuloidem holt divy. Ale tím také veškeré vypravěčství končí. Když se objeví okénkování a rozdělování obrazu na čtyři čtverce, nemá to podobu chytré juxtapozice, ale... pouhého okénkování. Jinak se příběh valí kupředu nějak tak samospádem. 4, Narkotika nejsou moc akční, vlastně nejsou akční vůbec, detektivní část, jak řečeno, je nijaká, a tudíž si film snaží vypomáhat tím, že propojuje rodinu a práci. Jenže rodinná část je zhola zbytečná a vatovitá a promluvy detektivů s opačným pohlavím zhusta končí jako kolaps divácké pozornosti a zájmu. (28.09.2008)