Krvavá Amazonka

Na začiatku je veľmi dobrá scéna, čo sa týka kanibalských filmov. Gore na úrovni, krutosť, brutalita, ale aj prekvapenie. Po tejto scéne čakáte na ďalšiu. No bohužiaľ žiadna už nepríde. Ale nevadí film aj ak ponúka krásne zábery prírody a zvierat. Celé je to proste romantická dráma, vrcholiaca ako súdna detektívka. Na film sa dá pozerať a neurazí po žiadnej stránke. Netreba hlavne čakať klasický kanibalský film.... (06.04.2010)

Tak nakonec to v rámci žánru nebylo ani tak špatné. V podstatě oprášený děj původního Lenziho "Man from Deep River" ... kterým kanibalský žánr vlastně začal. Tohle není ani tak kanibalský film, jako spíš takový drsný dobrodružno-milostný film o dívce, která se dostane mezi domorodý kmen, kderý jí údajně na lodi na řece vyvraždil rodinu. Je to explotation, ale velmi umírněný, občas se objeví nějaké to ňadro, bradavka hlavní hrdinky apod., občas nějaké to gore. Ta jsou docela dobře udělaná, většinou jde o usekané hlavy apod. A nakonec se ukáže, že "všechno je jinak"... Pro příznivce žánru, docela to ujde. (13.11.2008)

Další kousek ze série alternativních pokračování Deodatových Cannibal Holocaust, který ovšem lehce vybočuje z řady a to už jenom tím, že není o kanibalech... Ano, místo lidožroutských orgií se dočkáme akorát jemné romance, nádherné krajiny a jen občas nějaké té nechutnosti. Odvážil bych se jej přirovnat až k pohádce. Rozhodně to ale není na škodu. Catherine Miles Story poteší především půvabnou hlavní hrdinkou a opatrně se budující atmosférou plnou nejistoty a prvotních obav z domorodců a zeleného pekla kolem. No a v poslední třetině filmu na nás opět čeká nevyhnutelná otázka, kdo je nakonec tím primitivem. ´Sou to domorodí obyvatelé amazonské džungle nebo hlava mazaná, člověk vychytralý? Zamrzí taky absence soundtracku typyckého pro kanibalské horrory osmdesátých let. (18.04.2006)

Catherina Miles story se může ze všeho pyšnit nádhernou hudbou která je naprosto dokonalá. Ale to je asi tak vše v čem vyčnívá. Ostatní je takové nedomrlé, a poměrně chudé. Hlavně bych to neoznačoval jako horor ale spíše jako drama s pár krvavýma cákancema. Sám nevím co si o filmu myslet, líbil se mi ale rovnat se velikánům typu Canibal holocaust či Canibal ferox opravdu nemůže, ale mezi béčko typu Mountain of cannibal god či Canibal holocaust 2 se rozhodně rovnat může, ba co víc patří mezi to lepší. (26.02.2011)

Krvavá Amazonka vznikla v roku 1985. Dalo by sa povedať, že v tom období vlna kanibalských hororov pomaly ale iste končila. Práve v tom období Mario Gariazzo prispel do umierajúcej vlny svojím kúskom. Jeho Krvavá Amazonka na prvý pohľad vyzerá ako klasický zástupca týchto filmov, ale skutočnosť je iná. Pobyt medzi kanibalmi je poňatý nezaujímavo. Je vidieť, že Giariazzo nemal záujem o divákovo šokovanie/zvracanie a ponúka prekvapivo málo vyložene odporných záberov. Nie je tu žiadne (!) rezanie penisov, ani prepichovanie ženských bradaviek. A znásilnenie (trademark kanibalských filmov) je nakrútené krátko, stručne a nie príliš „bolestivo“. Snímka pôsobí až absurdne romanticky a dobrodružne. Občas vyzerá vizuálne bombasticky, až som si myslel, či sa na produkcii nepodieľali aj Američania (ale prečo by to preboha robili?!). No nepodieľali, ide o čisto taliansku záležitosť. Na rozdiel od iných kanibalských titulov ale vyzerá miestami dokonca vysokorozpočtovo. Samozrejme mierne preháňam, ale oproti iným kanibalským hororom, ktoré fakt poriadne smrdia grošom, sme tentokrát niekde úplne inde. V Krvavej Amazonke naozaj chýbajú klasické atribúty jej starších príbuzných. Je tu len pár symbolicky odrezaných ľudských hláv a asi dve scénky, v ktorých zvieratá požierajú bez uhnutia kamery iné zvieratá. Je tu síce aj scéna, v ktorej krokodíl zaútočí na plavkyňu, ale zjavne ide o dreveno-umelohmotnú (a dosť trápnu) atrapu. Tento film podľa mňa neosloví nikoho. Fanúšikov kanibalských talianskych gore rozhodne sklame a tých, ktorí talianske kanibalské horory nenávidia, tiež. (28.01.2017)