Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film připomíná maďarskou emigraci 40. let 20. století. Jeho historie se odehrává v posledních dnech americké občanské války a ukazuje různé osudy tří různých postav – racionalisty, fatalisty a romantika. (sator)

Recenze (3)

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Experimentálně laděný a velmi atmosferický film oceňovaného nonkonformního filmaře G. Bódyho vytváří pocit konce, marnosti a předělu (životních a dějinných) etap, na nichž se čas na okamžik zpomalí. Uherští vojáci bojující za maďarské revoluce 1848-49 a další desetiletí bojující v evropských národně osvobozeneckých konfliktech se nakonec octnou v americké občanské válce. Která se sama chýlí ke konci, Evropa a svět již staré ideály zčásti naplnily a tak na ně mohou úplně zapomenout, včerejší psanci a bojovníci se mohou vrátit na amnestii a doma to dnes bude všem jedno - raison d’être hlavních postav pomalu uplývá, soumrak času válčení dělá z kulek jen bzukot včelek na poklidné jarní louce, včely, které již nebodají, ale samy brzy zahynou. Postavy uplývající do nových směrů, nuceny volit se v bezčasí - emigrace zpět domů, nový život v novém světě jako drážní projektant? Obraz rozdělovaný Bódym různými maskami exceluje použitím motivu záměrného kříže, podvojně ztělesňujícího jak hledí pušky, pod jejímž pohledem se odehrával život postav, tak jejich možnou budoucnost jako profesionálních měřičů - práce železničních projektantů v době míru jako smrt po konci všech válek. Pro docenění tohoto formálního postupu doporučuji pustit si autorovo experimentální strukturalistické zkoumání nazvané "Négy bagatell" z téže doby, které dodá tomuto motivu i filmu novou dimenzi. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Jednou jsem četl, že život člověka je jako list ve větru. Někdy se zastaví a potom letí dál, dokud ho nějaký proud navždy nepohltí. Přál bych si, aby ten proud byl zpátky doma...“ Jak už napovídá název (Pohlednice z Ameriky), náhled do bojišť maďarské revoluce 1948-49 a především americké občanské války, nebude žádnou velkou kronikou historických událostí. Spíše právě jen takovými lístky ve větru utrženými z rodinného památníku, ze vzpomínek na náladově pestré okamžiky a prožitky, pohlednicí s pozdravem domů... I vytříbená formální stránka s excelentní černobílou kamerou připomíná sérii delších útržků, rozpohybovaných fotografií, zašlých jistým zubem času, který se odráží na záměrně šedivém a často „trhajícím“ se obrazu. Ze začátku ve mně film budil dojem hůře ztrávitelného experimentu s minimem emocí, postupně mě ale POHLEDNICE dokázala naprosto pohltit do hloubky svých obrazů a každou scénou něčím upoutat. Často až minimalistické záběry z bojišť vystřídává nejen stesk po domově, ale i večerní chvilky po hospodách u kulečníku, hazardních her či piva, na malém prostoru během povídání je zde přítomno mnoho malých velkých lidských příběhu. Práci topografů a způsobů jejich výpočtů jsem příliš nerozuměl, ale ani to mi nezabránilo s neskrývaným zaujetím sledovat zapál mladého nadšeného vynálezce při provádění výpočtového experimentu. Taky mě překvapilo, v jakou silnou až zdrcující scénu se může proměnit obyčejné houpání v lese na dřevěné houpačce – kamera v těchto okamžicích na mě přenesla dokonale i tu závrať ze strany nezastavitelného frajírka, i ten děsivý strach přihlížejících svědků. Jedinečnou atmosféru vedle precizní dobové výpravy doplnila hudba hospodských hráčů či potulního mini orchestru, závěrečná skladba mi během doznívání filmového zážitku pořád v uších zní... [90%] ()

Reklama

sator

všechny recenze uživatele

Film připomíná maďarskou emigraci čtyřicátých let. Jeho historie se odehrává v posledních dnech americké občanské války a ukazuje různé osudy tří různých postav, racionalisty, fatalisty a romantika. ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama