Revizoři

První polovina Revizorů se mi nesmírně líbila; už dlouho jsem se u filmu tak nechlámal. Jeden skvělý vtip za druhým. O to víc jsem byl rozčarován z půle druhé, kde humor vyklízí pole a přenechává ho jakémusi mystičnu a psychičnu. Možná by se mi to tak nepříčilo, kdybych nebyl namlsán z první půle a neočekával koncert humoru i v té druhé. Místo humoru následuje Bulcsu bloumající po tunelech, záběry zachytávající jeho duševní rozpoložení, trocha psychologie s medvídkem a záhadný zabiják... Tomu navzdory jsou Revizoři rozhodně shlédnutíhodný film... 80% (29.11.2009)

Maďarskou kinematografii moc neznám a tak mě mile překvapil tento segedínský guláš při kterém se chvíli smějete, pak chvíli nevěřícně kroutíte hlavou, abyste  posléze přemýšleli, kdo je záhadný muž s kapucí, který zabíjí nevinné lidi v metru. Celý film doprovází elektronická hudba, která je blízká mému srdci a kterou k tomuto filmu složila místní elektro kapela Neo. Občas vám to připadá jako byste se ocitli v pražském metru, protože podoba některých stanic je neuvěřitelná. Ale i nátura některých lidí jako by byla vystřižená z naší metropole. No zkrátka, kultura našich dvou národů je dosti podobná a s příběhy některých občanů je snadné se ztotožnit. Až na ten jazyk, to když na vás vyhrnou hned na začátku tu jejich hatmatilku, tak se z vás po zbytek filmu stane pěknej langoš natřenej česnekem a posypanej sýrem. Tento film je taková sonda do života lidí žijících v postkomunistickém Maďarsku, kteří odolávají všem různým nástrahám kapitalistického nového světa a to doslova, jelikož hlavní hrdina je tak trochu bezdomovec, protože přespává v metru a přes den se živí jako revizor, což je asi ta nejlepší práce, kterou si člověk může vybrat, když chce aby se stal psychicky vyrovnaný občan první kategorie. Co si budeme povídat, asi každý z vás někdy zažil, když do dopravního prostředku nastoupil revizor a myslím si, že je to nepříjemný pocit a to ať už máte jízdenku či ne, tak vždy cítíte tu atmosféru nezvladatelného dusna. Samozřejmě zde jsou vykresleny hlavně ty zábavné historky, kterým se musíte smát, ale realita je většinou jiná a i hlavní hrdina nakonec uvidí světlo na konci tunelu, jelikož se zamiluje do dívky v medvědím obleku, která se ho pokusí vyprostit z tohoto marasmu. Do toho tam máme kriminální zápletku s řadou neskutečných minel, které vypadají jako z nějakého nadpřirozeného paralelního světa, které si hlavní hrdina představuje ve svém asi tak trošku narušeném mozku. Za překvapivou zábavu skoro od našich sousedů s vůní a příchutí nefalšovaného maďarského guláše dávám zasloužených 90%. (18.06.2021)

maďarská kinematografia je v posledných rokoch na silnom vzostupe, rodí sa veľmi výrazná generácia režisérov a vznikajú pozoruhodné filmy. jedným z nich je aj tento "experiment" natočený celý v podzemí budapeštianskeho metra (točené po nociach, keď bolo metro odstavené, všetci ľudia a účastníci sú komparz). Technicky a kameramansky je tento film priam DOKONALÝ, tvorcovia možnosť točiť vo vizuálne príťažlivom prostredí metra využili naozaj naplno, príbeh je tajomný, jednoduchý a je to akási symbolistická vízia. Naozaj sa oplatí pozrieť si to, je to jeden z mála stredoerópskych filmov posledných rokov, ktorý sa stal vyslovene kultovým (11.02.2007)

Okázalé, symbolicky hodnotné a veľa štátmi závidené ponevieranie sa party revízorov pohupujúcich sa na hojdačke medzi dobrom a zlom. Táto tajuplná korelácia vtlačená do maďarského metra je ventilovaná didaktickým diktátom od skupiny NEO (!) a pokladá jednu otázku za druhou. Či si ich zodpovieš alebo nie, je iba na tebe. Ždibec čiernejšieho humoru dianie okorení a aj keď rafinovanosť tvorcov sídli niekde na pol cesty, táto undergroundová tinktúra vnútorných pochodov dokonale lieči. (25.08.2009)

Nevídaný mix thrilleru, horroru a komedie. Prostor metra představuje jinou realitu, velmi odlišnou k té „tradiční“ realitě nad eskalátory. Metro jako místo, kde se dějí věci nezávislé na naší obvyklé zkušenosti seshora, tematizoval ve své knize Nebe pod Berlínem Jaromír Rudiš (jen malý tip na pandán k Revizorům). Revizoři nabízejí (prostřednictvím hlavního hrdiny) pohled pouze „zdola“ – obranné mechanismy společenského systému, morálky a psychiky přestávájí fungovat, destruktivní a konstruktivní síly se utkávají o nadvládu nad celým magicko-realistickým prostorem (09.01.2006)