Revizoři

Veľmi milo prekvapený. Samotný snímok má vďaka hudbe či kamere také podivné čaro. Samozrejme, každého zaujme niečo iné, no kto reálne v živote pracuje s ľuďmi, myslím, že ho "Revízori" miestami doslova nadchnú. Dialógy, plus nastolené situácie v podobe konfliktov: celé je to postavené na reálnom základe, kedy ľudí nemožno inak, iba v určitých prípadoch nazvať (podľa monológu jednej z postáv v tomto filme počas návštevy u psychológa) - kokotmi. Postava vraha je bonusom navyše. Nie je na tom položený základ filmu (!), aj keď sa týmto spôsobom snímok ako celok uzavrie. Rozmýšľam nad hodnotením, pričom prepadám celkovému dojmu, že piata hviezda by bola hádam aj na mieste. Výborný film ... (07.09.2016)

Nevídaný mix thrilleru, horroru a komedie. Prostor metra představuje jinou realitu, velmi odlišnou k té „tradiční“ realitě nad eskalátory. Metro jako místo, kde se dějí věci nezávislé na naší obvyklé zkušenosti seshora, tematizoval ve své knize Nebe pod Berlínem Jaromír Rudiš (jen malý tip na pandán k Revizorům). Revizoři nabízejí (prostřednictvím hlavního hrdiny) pohled pouze „zdola“ – obranné mechanismy společenského systému, morálky a psychiky přestávájí fungovat, destruktivní a konstruktivní síly se utkávají o nadvládu nad celým magicko-realistickým prostorem (09.01.2006)

Brilantně natočený snímek o boji člověka se svým strachem a o jeho postupném vnitřním přerodu. Antal hrdinu situuje do uzavřených prostor metra, kde ho ve vizuálním stylu, jenž mi připomínal Bekmambetovu Noční hlídku, nechá pracovat jako revizora po boku mnohdy neuvěřitelně vyšinutých jedinců ve stylu kolegy, který když se pořádně rozčílí, tak upadne do spánku a nic si z toho pak nevybavuje. Jedná se zde o otevřené dílo, které nechává divákovi naprostou svobodu pro rozšifrování filmu a jeho významu a tak si každý ve výsledku na film aplikuje své znalosti a životní zážitky a v jejich rámci si film vyloží. (17.03.2008)

Život je všude. Kde je život, tam jsou lidi. Kde jsou lidi, tam je dobro. Kde je dobro, tam je zlo. Dobro a zlo mezi sebou vede věčnou válku. A režiséři o tom budou do skonání věků natáčet filmy. Antal Nimród nám nabízí pohled mezi prapodivnou komunitu budapešťské podzemky. A je tu život... . Mohl bych napsat, že tady zase ti dobří bojují proti těm zlým, ale není tomu tak. Zlí jsou všichni, jen někteří více. Jako ve filmech Scorseseho nebo Tarantina. „Tarantinovský“ je rovněž šibeniční humor a vůbec, inspirací ze západu je patrných mnohem víc. Ještě žádný film se však komplet neodehrával v prostředí metra, obyčejného metropolitního metra. Kdo někdy potkal revizora v pražském metru, kdo někdy zakopl o spícího bezďáka, kdo se někdy pár stanic vezl s partou ožralých hooligans, pro toho již žádná další jízda metrem nebude jako dřív (viz. Čelisti vs. moře). Když si odmyslíme mysteriózní přízrak, není tu nic, co by nemohl zažít kdokoliv z nás. Věřím, že i režisér při psaní scénáře vycházel z vlastních zkušeností. Možná i proto, že se jedná o maďarský film, připadalo mi dění v něm bližší než americké historky z podsvětí. Pořád je však třeba mít na paměti slova zaměstnance metra z úvodu filmu: „Následující dění je pouhopouhou fikcí. Veškeré osoby zde zobrazené nemají zhola nic společného s realitou. Je to jenom symbolický souboj dobra se zlem.“ 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, anais, Radek99, dobytek, Frankie (28.01.2006)

Přátelé tohle je nečekaný nářez. Ač se mi při sledování evokovalo několik amerických a japonských starších bratránků, ze kterých si autor bral očividně inspiraci, snímku to opravdu neškodí. Více mi vadila práce kameramana nebo snad nedotaženost režijní práce nebo to jen bylo neumětelství našeho promítače v kině. V některých dialozích nějak chybělo kousek hlavy komunikujících ač záběr nebyl detailní. A jej, jsem to já ale hnidopich. No veskrze od počátečního skoro dokumentu, přes akční komedii až po psychothriller povedená podívaná. A maďarští revizoři v metru dostávají asi pořád nakládačku. (09.02.2005)