연애소설
Lover's Concerto
Režie:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(více)Recenze (104)
Další korejské drama, které jsem viděl. Zatím jich moc nebylo, ale i tak mám chuť srovnávat. A bohužel z toho vychází Yeonae soseol zatím nejhůře. Rozhodně to není špatný film, ale na mě je bohužel moc přeslazený. Opravdu nejsem nějakým velkým fanouškem romantických filmů a v tom asi bude můj problém, který mám s tímto snímkem. První polovina mě spíše nudila a ten správný dramatický švih, který byl ale velmi zajímavý dostál tento film asi půl hodinu před koncem. Proto je to tentokrát jenom za slabší 4* 70% ()
Nádherně se krystalizující příběh s prolínámím časových rovin, který je ověnčen navíc těžkým nádechem něčeho zvláštního, co z tohoto příběhu platonické lásky udělá něco víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Celou dobu víte, že tenhle příběh nemůže dopadout dobře, protože něco visí ve vzduchu, ale i přesto, že hlavní pointu odtušíte, zbytek příběhu s ní spojený vás stejně pošle do kolen. Je to kýč jak bič, ale právě díky takovým kýčům jako je tento, se snaží ostatní tvořit kýče další a další. On totiž i kýč může být uměním. Čtyři hvězdičky dávám jen a jen proto, že silný příběh ústřední trojice je nepochopitelně prokládán příběhem druhým (knihkupec a zřejmě sestra hlavního hrdiny). Nejvýraznější je to právě ve velkém finále, po kterém jsem seděl jako přimražený a těšil se na titulky, během kterých zůstanu mlčky sedět a budu přemýšlet nad smyslem každého mavnutí motýlích křídel a života vůbec, ale místo toho jsem byl probrán "dokončením" tohoto příběhu, který ze mě ten neobyčejně zvláštní pocit smyl. Škoda. [červen 2006] ()
Svojej šance sa teba chytiť a nepremeškať ju. Ji-hwan sa jej síce chytil hneď v úvode, ale v závere to už nedotiahol, preto toho aj ľutuje čomu zodpovedá aj slabší záver, no tu si zas na svoje príde najmä citlivejšie povahy. Je treba žiť naplno, ako by povedal John Keating z Spoločenstva mŕtvych básnikov: "Carpe diem!" ()
Tenhle film je pro mě srdcová záležitost, co se týče korejských filmů. Ani nedokážu vyjádřit jak neskutečně nádherný film tohle je. Smrtící nálož na city přicházi zhruba v poslední čtvrthodině, kdy umírá Soo-in (později se Ji-hwan dovídá, že to byla Gyung-hee, jelikož si dívky prohodili jména) je neskutečně silná scéna, poté setkání po letech s pravou Soo-in a záverečná scéna, kdy Ji-hwan čte dopis od obou dívek, zvlášť pravé Soo-in. Film podbarvuje velice pěkný soundtrack. Pokaždé, když uslyším hlavní melodii z filmu, tak mě stále vždy zamrazí. Pro mě velice silný zážitek, na který nikdy snad nezapomenu. 100 %, jak jinak. ()
Vysoké hodnotenia ma navnadili. Možno až príliš. Pre kórejský film mám slabosť, ale zákonite nie všetko človeku sadne. Trojica kamarátov prvú polovicu filmu neustále niekde sedí, rozprávajú sa, cestujú a po hodine sa jedna postava pýta hlavného hrdinu "Čo ste vy celý ten čas vlastne robili ?", ten sa zamyslí a hovorí " Fakt, čo sme vlastne robili?". Zmätený divák si možno v duchu povie, načo to vlastne pozerám... V podobnom prázdnom duchu film ešte pokračuje pol hodinu a tesne pred koncom príde niečo, čo vnímavejší divák tušil už dávno. Mali by sa mi liať slzy po tvári, ale ostal som chladný. Celé mi to prišlo nejaké prázdne a vzhľadom na jednoduchú dejovú líniu, aj poriadne natiahnuté. Nie je to zlé, ale pre mňa iba na jedno pozretie. 60%. ()
Reklama