Non aspettare Django, spara

Mulargia měl určitě cit pro western, ale s jakým scénářem tady pracuje, to je bída. Skoro 60 minut se točí zápletka jen a jen kolem tašky s prachama, přičemž pomsta, která by měla příběh naopak táhnout a vyždímat nějaké emoce, je odbyta během těch prvních 30 minut. No a zábava to moc není, protože už v tom není nic překvapivého, nic napínavého, jen pro sw obyčejné přestřelky, v tomto podání ještě přehnanější než obvykle a k tomu se mlčky chodí sem a tam, nebo koukáme na to jak Musolino sedí ve křesle a pokuřuje cigaretu. Musolino je ten nejvýraznější záporák, takže je možná i škoda, že ne úplně hlavní, ale jen jeden z mnoha, který přijde na řadu až poslední. Co se týče Rassimova, tak podle mě moc přejímá styl, který mu není vlastní. Těžko člověk může vinit jen jeho, pokud právě to dostal za úkol. S Garkem ve Vigliacchi non pregano byl asi nejlepší, i proto že mluví a ukazuje nějaké emoce. (20.08.2019)

Django sice má rodinu, a v prvních minutách je zabit jeho otec, ale spíše než o pomstu jde o ukradené peníze. Hrdina je správně drsný, záporák dostatečně charismatický, souboje jsou docela dobře natočené, moc se toho nenamluví, hudba kvalitní, i když nic extra. Dusnou atmosféru ospalého mexického městečka tak narušují jenom expert Ignazio Spalla A.K.A. Pedro Sanchez, motající se opilec a rozčilený hrobník. (21.02.2013)

Trochu dost toporné, ale natočené v době největší slávy těchto příběhů, tak proč ne.. (05.10.2017)

Vždy, když vidím, že má hrdina nějakého toho strýčka, pomyslím si, ten se konce filmu asi nedožije. Proč asi? Jinak jde o tuctový příběh bez špetky fantazie. Django, jako komiksový hrdina, napětí řešeno neustálými prostřihy a nervní hudbou (doslova). Zato souboje pitomé až zábavné. O hercích a režii škoda psát. V rámci žánru za 2. (02.06.2019)