Světla velkoměsta

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Tak toto bolo jedna veľká nádhera. Ch. Chaplin presne vedel, kedy divákom dávkovať humor a kedy im predostrieť vážne veci. Jednotlivé scénky na seba nadväzujú s rozumom a každá jedna so sebou prináša niečo nové a zaujímavé, či už ide o vtip, romantiku alebo o niečo na zamyslenie. Divák tak dostane vyvážený kokteil výborne napísaného scenára, v ktorom si nájde od všetkého trocha, pričom v závere to potom dáva príjemné pohladenie na duši. Fantastické! (14.11.2018)

V jádru docela prostý příběh o lásce mezi Tulákem a slepou dívkou, ale v Chaplinově podání samozřejmě jako vždy prodchnutý množstvím povedených gagů. Některé byly obzvlášť nápadité a mistrně vyvedené. Třeba první scénka v baru při tancovačce a podávání špaget. A už vůbec ten nápad vytvořit postavu alkoholického boháče, který si pamatuje svého největšího "kámoše" Tuláka jen v opilosti, ale za střízliva ho nezná... Když se zamyslíme nad tím, jak náročné v té době muselo být natáčení podobných grotesek (aby všechno vyšlo co nejpřesněji a bylo navíc i beze slov zřejmé, jaké mají postavy záměry...), tak musíme před Chaplinovým umem smeknout klobouk. A to právě i přesto, že z dnešního pohledu nám některé věci třeba přijdou nedokonalé. Tenhle film ale rozhodně v rámci podobných filmů nasadil laťku hodně vysoko. ~(4,1★)~ (17.01.2021)

Kultovní scény odhalovaní pomníku a místa kde slepá dívka prodává květiny, pátrači po filmových lokacích bohužel nenajdou, byly natočeny ve studiu Charlie Chaplina s adresou Chaplin Studios, 1416 N. La Brea Avenue, Hollywood. Najdou například milionářův dům, je to vlastně činžovní dům, Town House na rohu Avenue Avenue a Wilshire Boulevard - nedaleko od ostatních lokací v centru Los Angeles. A místa kudy se projížděly autem je reálné  Los Angeles. (28.07.2020)

Dalo by říct, že Světla velkoměsta jsou esencí, která si z Chaplinových filmů bere to, čím byly charakteristické (kombinace humoru, sentimentu a sociálního cítění). Výsledný produkt tomu však ne vždy odpovídá. Největší překážkou je tu nedostatečná vypointovanost některých scén, u jiných Chaplinovek jsem se prostě bavil víc. Na druhou stranu bych vypíchl geniální boxerský zápas a ne zcela jednoznačný konec. Světla velkoměsta tak mohou posloužit jako instantní verze určená převážně tomu, kdo se ostatní Chaplinovou tvorbou nechce prokousávat. ___ S odstupem času přece jen hvězdu přidám, a to hlavně za ten závěr.  9/10 (19.09.2009)