If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Zrejme by som mal nadviazať nejaký romantický vzťah s obdivovateľkou divných filmov, aby som skrze lásku pochopil akú to vlastne auru vyžarujú filmy ako je IF.... a jemu podobné. Nejde oči odtrhnúť od diela pána Andersona, ale nie preto žeby som bol okúzlený jeho anomickou atmosférou, ale tým že sa mi do šedej kôry dostávajú prejavy režiséra, ktoré chcem pochopiť, ale nedarí sa mi to. Zrejme budem musieť nadviazať milostný vzťah s nejakou ctiteľkou nevšedných snímkov. ()
Prakticky už po niekoľkýkrát sa musím prikloniť ku komentáru Rob Roya. Akurát s tým rozdielom, že u mňa sa dané pocity nahrnuli už po prvom zhliadnutí. Rozhodne to však nebol zlý film a premárnený čas, no nemôžem sa ubrániť pocitu, že celý projekt mal aj naviac, ako v skutočnosti ukázal. Uvedomujem si však, že film v čase svojho vzniku mohol pôsobiť úplne inak, ako je tomu dnes, keď pojem vzbury proti spoločnosti nám mladým prakticky nič nehovorí. Teší ma aj samotný fakt, že výkon McDowella nezostal nepovšimnutý, vďaka čomu mohla o tri roky neskôr svetlo sveta uzrieť jedna z nezabudnuteľných hereckých postáv. ()
(1001) -"Aries. That's Mick. No matter how strong the urge, resist any temptation to go into battle this month. Otherwise, you run the risk of not only being on the wrong side but possibly in the wrong war." Ach, to je tak krásné. (V poslední době jsem místo dokonalé začala používat slovo krásné, a v tomhle případě mám ještě na mysli také ironické a absurdní. Možná bych použila i bizarní, ale tam si pořád nemůžu zvyknout na to d, které tam nepatří.). Všechny ty detaily v jednotlivých scénkách. A jakým způsobem probíhá dvoření! (Mám ráda tygry. A svádění na hrazdě.) Vždycky jsem také měla slabost pro film vyprávěný v pojmenovaných kapitolách a to je tady použito trefně "chladně a prakticky". Jako výpověď/prohlášení je to bezchybný film, ačkoliv takový ten, do kterého nejsem investována srdcem, ale mozkem. Jean Vigo by byl myslím pyšný. (Bonusová pochvala: Ředitel řekne "Chlapci, chlapci, poslouchejte rozum." A revolver vytáhne dívka.) A ještě musím říci, že z nějakého důvodu nemám ráda, když se tenhle film spojuje s případy střílení (v amerických) školách 21. století, protože kontext a význam obou fenoménů je naprosto odlišný. ()
Snímok, ktorý vďaka myšlienke predbehol svoju dobu. Liberáli by mohli smelo skonštatovať: "My sme Vám to hovorili, že to takto dopadne, keď tých mladých nenecháte, aby sa formovali sami". Lenže v zdravej mysli, sa takýto nápad nezrodí, pričom kde zlyháva výchova rodiča, tam nastupuje tvrdá ruka systému. Ja osobne som ZA, lebo ten čo hovorí NIE, ten sa nestretáva s realitou. Film ako taký, ma však nijak mimoriadne nebavil, i keď haniť ho v žiadnom prípade nemôžem, lebo Briti tie drámy s tématikou šikany skrátka vedia. Spokojný na "trojku". ()
Rebelanstvo mladých poloasociálov ma nedvíha zo stoličky. Udiví ale to, že takmer bez štipky príčiny - žiadne tvrdé podmienky či surovosť som nepostrehol - sa snažia búriť. Ťažko sa tomu verí a keď sa to potom ešte spojí s čisto surreálnou fantáziou či snom, pôsobí to celé divne a neohrabane. Celkom som nepochopil aj to otvorené nadávanie vychovávateľom, dokonca beztrestné. Takmer dvojhodiná stopáž k tomu tiež neprospieva a viaceré pasáže nudia. Na druhej strane, oceňujem tradičné spracovanie s minimom experimentálnych prvkov (občasne napr. čb kamera) či výkon mladého McDowella. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Na filmu se podílel český kameraman Miroslav Ondříček. (formelin)
Reklama