Povolení zabíjet

[95%] POVOLENÍ ZABÍJET, coby druhá a poslední Bondovka s Timothym Daltonem. Takže opět tady není o čem … Režisér John Glen se od počátku své kariéry zlepšuje a zlepšuje. Jeho prvotina Jen pro tvé oči mi moc nesedla, ale taková Chobotnička, to už bylo solidnější. Následující Vyhlídka na vraždu mě ještě víc oslnila a DECH ŽIVOTA? To už byl pro mě vrchol jeho režie. Stejně jako tato jeho poslední Bondovka, kterou režíroval, se nesmírně povedla. Dalton je zde opět vizuálem drsný a charismatický, a o to víc je tahle jeho „mise“ osobní, když mu vážně zraní jeho kamaráda ze CIA Felixe Leitera a už vůbec nemluvě o Leiterově ženě. Tím se tahle bondovská část posouvá do ratingu R, což je doposud jediný případ. Rko není úplně přehnané, aby tu stříkala nonstop krev, ale jisté drsnější scény a víc záběru na krev, ukousnuté končetiny žralokem apod tu máme. Akce je rozmanitá a rozdělená po celém snímku, takže se tu doslova kocháme blahem. Úvodní scénka, kdy Bond lanem visící na vrtulníku zahákne malý letoun je super. Následný úvodní song je dobrý, i když znám lepší, ale to je fuk. Je tu nesčetně mnoho menších či větších akčních sekvencích; nejlepší je asi finále s cisterny. Děj je zde oproti předchozích Bondovek trochu jiný, osobní, ale to mi vůbec nevadilo. Bondovo tajné a svéhlavé infiltrování do blízkosti Sancheze je napínavé. Dlaším velkým kladem je výborný soundtrack od mého oblíbence Michaela Kamena, který bravurně skládal OST třeba k prvním třem Smrtonosných pastí, zbraní či prvního Highlandera. Některé hudební motivy mi připomínají první Smrtonosnou past a to se cení. Barryho určitě nepřekonal, ale i tak jsem rád, že se zde mohl Kamen svým talentem projevit. Dále … Další postavy krom Bonda … Robert Davi jako hlavní záporák byl zde přímo fenomenální. Jeho pohled, charisma – prostě z něj čišel respekt. Potěšil i v téhle době ještě mladičký Benicio Del Toro. Leitera zde hrál David Hedison, který si kupodivu zahrál v Moorově Bondovce Žít a nechat zemřít. Nechybí zde ani postavy M, Moneypeny a Q, který tu měl trochu více prostoru. I mě zde potěšil v malé roli Cary-Hiroyuki Tagawa, který je pohledem dost výrazný. Ženské obsazení mě ale moc nebavilo, včetně té krátkovlasé, ale co už. Celkově mám nejradši Dech života, tam jsem dal 100%, ale tohle Licence to kill je hned za tím. Nedá se tu nic kritizovat. Klasika, na kterou se často s chutí dívám. (02.10.2012)

S odstupem času zjišťuju že Dalton opravdu nebyl moc šťastná volba pro agenta 007. O něco horší než Dech Života, ale rozhodně žádná tragédie. Nejvíce se mi líbil mladý Benicio Del Toro. Možná největší roli v bondovkách zažívá Q, kterého nevím proč oslovují Kjú. Abych se vrátil k Daltonovi, nevěřím zkrátka že by tady vůbec nějakou z těch ženských sbalil. Jeho ztvárněný Bond absolutně ztratil vše čím ho obdařili Connery nebo Moore. Jakoby se Bond měl najednou vyrovnat všem těm Rambům, na které stejně absolutně nemá. 65% (19.04.2007)

Tedy, bál jsem se chvíle kdy budu muset říct, že největším kladem bondovky byla bond-girl, ale už nemusím. Ta chvíle už nastala a ani to tak nebolelo:) Nějak se vytratila stylovost, charisma padouchů nahradil jejich počet, takže tu máme nevýraznou skupinku individuí (až na mladého Benicia Del Toro, který ale taky zaujal maximálně svým mladistvým vzhledem). Zkrátka a dobře Povolení Zabíjet je ještě slabší než Dech Života... (26.11.2003)

Bond bez povolení zabíjet, hodinek s vodotryskem, létajícího auta a neprůstřelných spoďárů. Bond s emocemi. Bond prahnoucí po pomstě. Bond ignorující všechny předpisy a jdoucí za svým cílem klidně i přes mrtvoly. Bond, kterého se snaží dostat i jeho vlastní lidé. Bond v mnoha ohledech jedinečný, dá-li se říci, tak i revoluční. Bond nepřijatý jak fanoušky, tak ani kritiky. O dvacet let později vstupuje do kin Quantum of Solace... a přesto divák chce stále pouze naivní sci-fi o uhlazeném děvkaři. (pozn. první nulasedmičky s Connerym nejsou započítány) (28.09.2010)

Natvrdo uvařené krimi spíše než plnokrevná bondovka. Nakládání s protagonistou, potažmo s celou sérií je odvážné, jen poněkud neuvážené. Nahrazení oficiální mise štvavou cestou osobní msty, až příliš realistické pozadí zločinů (obchod s drogami) a větší krvavost (včetně pár gore chuťovek) ubírá filmu na lehkosti a oné nezaměnitelné bondovské únikovosti. Humor takřka vymizel, což je po Mooreově rozverném geronto-blbnutí skok z extrému do opačného extrému. Když ovšem zkousnete zvýšený výskyt klábosivých scén, dramaturgicky funguje Povolení zabíjet výtečně. Pomalým utahováním šroubů Bond zlosyny v zásadě donutí pobít se navzájem (inspirací scenáristům byl Kurosawův Yojimbo), aby ve zdařile vystupňovaném, na hranu jdoucím akčním finále jen vykonal svou definitivní mstu na odporně krutém záporákovi. Nepodbízivě krásná bondgirl (Carey Lowell) film vyzdvihuje těsně nad tři hvězdičky. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, HAL, Tiiso (25.07.2011)