Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tentokrát je to osobní. Chladná tvář Jamese Bonda prahne po pomstě. Timothy Dalton v hlavní roli britsko-amerického akčního filmu. Britský tajný agent James Bond, který dosud oddaně sloužil zájmům vlasti a Jejího Veličenstva, se poprvé dostane do situace, kdy jedná pouze na základě své osobní motivace. Stane se tak poté, co kolumbijský drogový magnát Franz Sanchez uprchne ze zajetí CIA a pomstí se Bondovu dlouholetému příteli Felixovi Leiterovi. V den své svatby tak Leiter navždy ztratí manželku a sám přijde o nohu poté, co jej Sanchez nechá předhodit hladovému žralokovi. Protože britská tajná služba MI6 nechce mít s americkým případem nic společného, dá Bond výpověď a pustí se do pátrání po Sanchezovi na vlastní pěst. Spojí se s půvabnou pilotkou amerického letectva Pam Bouvierovou. Před Sanchezem se vydává za zabijáka na volné noze. Nabídne mu své služby a zaseje v něm nedůvěru v některé jeho spolupracovníky. Avšak rozložit dobře fungující drogový kartel může být nad Bondovy síly... (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (412)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Je zvláštní, že to, co bychom dnes přehlédli, nám u filmu, který byl natočen před lety, může třeba vadit. Tohle je podle mě takové Bondovo našlápnutí do nových časů, co na tom, že změnilo představitele a mělo delší přestávku. Brosnan nad ním totiž vzhlížel už delší dobu. A navíc je to s odstupem už stejně jedno. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Rok 1989, Povolení zabíjet. 16. bondovka a druhá, kde si agenta 007 zahrál právě Dalton. Ten se po vydání své debutující bondovky Dech života dočkal různých reakcí, přičemž mnoho lidí prostě nemohlo přijít na chuť tomu, že bondovky s Daltonem ztratili vtip, stali se více realistickými a na Jamese Bonda vrhli tak trochu nový pohled. I přes tehdy vlažné přijetí ovšem Dalton dostal druhou šanci a jedno bylo v případě jeho druhé bondovky jasné- Pokud už Dech života mnoha lidem nesedl, Povolení zabíjet to možná bude mít ještě těžší. Povolení zabíjet v podstatě nesplňuje už v podstatě klasickou představu o bondovkách- Hlavní záporák tu nechce ovládnout svět, klasické trademarky série víceméně chybí a James Bond tu není ten klasický šarmantní hezoun, který zvládne zachránit svět a přitom do postele ideálně dostat 2-3 ženy. Bond je tu tentokrát mašina na zabíjení, kterou vyprovokuje drogový baron Franz Sanchez, který znetvoří jeho přítele z CIA Felixe Leitera a ještě mu přitom zabije ženu. Vůbec poprvé je tak dokázané, že přátelství, které napříč sérii mezi Jamesem Bondem a Felixem Leiterem vzniká má nějakou váhu. Zajímavé přitom je, že se do role Leitera vrátil David Hedison, který již předtím tuto postavu ztvárnil v bondovce Žít a nechat zemřít (vůbec první bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli) a Leiter navíc zmíní, že měl Bond kdysi dávno ženu. Smyčka se tak vrací k bondovce Ve službách Jejího Veličenstva, která se jako vůbec první snažila Bonda tak trochu nešikovně polidštit. Navrátivší režisér John Glen (pro kterého jde zároveň o poslední bondovku) ovšem zdárně zanechal motivy, které načrtl už v Dechu života a z Jamese Bonda se tak definitivně stává charakterní role. Bond navíc hned ze začátku přijde o povolení zabíjet, stává se zběhlým agentem a jediný, kdo mu ze své vlastní iniciativy pomáhá je Q v podání ikonického Desmonda Llewelyna. Bond se v zásadě vydává na cestu pomsty, která je z lidského pohledu pochopitelná, zároveň se ale vůbec poprvé nabízí otázka, zda náhodou James Bond přeci jen není sadista, který již bez chladnokrevného vraždění nemůže žít a jeho cesta pomsty je pouze ideální pro ukojení jeho tužeb. Tahle bondovka prostě není vyloženě divácky vděčná, zároveň ale plní ideální předpoklady v oblasti akční stránky. Definitivně to ukazuje, že režírování celkem 5 bondovek Glena jako režiséra vyspělo, protože jeho poslední bondovka má nejlepší akci, která má spoustu kreativních nápadů, které se navíc tentokrát musí obejít bez zásoby vychytávek od Q. Háček možná tkví v tom, že se tahle bondovka vydá tak zásadně odlišným směrem, že by možná bylo lepší, kdyby Glen natočil klasické krimi. To by jinak fungovalo bravurně i už jen díky výbornému Robertovi Davimu (jeho záporák Franz Sanchez je prostě luxusní), kterému člověk drogového lorda jednoduše věří a navíc patří mezi nejlepší záporáky celé série. Navíc je jeden z jeho poskoků Dario v podání mladičkého Benicia del Tora a jeho (v rámci série) minimalistické cíle jsou příjemnou změnou. A i ta Bond girl v podání Carey Lowell je strašně fajn. Vlastně mě skutečně mrzí, že Timothy Dalton v téhle formě nikdy nedostal třetí šanci. Na tu opravdu mohlo dojít v roce 1991, po premiéře Povolení zabíjet ovšem došlo k právním sporům ohledně vlastnictví značky a James Bond se tak následně na plátnech kin objevil až v roce 1995. To už ovšem bez tváře Daltona, kterému mnoha fanoušků Bonda kvůli jeho redefinici pojetí agenta 007 nemohlo přijít na jméno, mnozí ovšem naopak ocenili, že byl konečně někdo schopný dát Bondovi duši (Dalton naštěstí není George Lazenby). Právě následující éra s Piercem Brosnanem se vrátila spíše k odlehčenějšímu duchu Mooreových bondovek, následující éra s Danielem Craigem se ale vydala cestou, která má blíž právě k Daltonovým bondovkám. A je bezpochybné, že právě Daltonovy bondovky navedli směr, kterým se později vydali bondovky s Craigem....... () (méně) (více)

Reklama

HAL 

všechny recenze uživatele

V rámci série omyl, který bondovky zabil na dlouhých 6 let a znamenal konec "oldschoolového" přístupu k nim - pro žánr do té doby definující boj mezi východem a západem, komunismem a kapitalismem, který tak křiklavě hájil právě na luxusu stojící Bond, měl brzy skončit s prvními údery kladiv do Berlínské zdi, a tak špion Bondy zapomněl na své špionství a nadsazené machinace s mezinárodní geopolitickou situací vyměnil za obyčejný akčně-detektivní flák degradující agenta jejího veličenstva do obyčejného mstitele a strážce pořádku, odhodlaného strčit za katr jakéhosi nezajímavého narkobarona. Toho sice hraje vcelku charismatický Robert Davi, ale i přesto není zdaleka tak zajímavý jako šílení generálové a světavlády chtiví magnáti... a stejně tak není ani příliš zajímavá Bondova motivace a styl, jdoucí svou přímočarostí a vážností proti všemu co do té doby série představovala. Bond vypadl ze své "bondovské" škatulky mezi ostatní akční filmy, a zjistil že mezi nimi bez svého švihu a nadsázky představuje jen nedomrlý průměr. 6/10 ()

Arachneuss 

všechny recenze uživatele

Bond bez povolení zabíjet, hodinek s vodotryskem, létajícího auta a neprůstřelných spoďárů. Bond s emocemi. Bond prahnoucí po pomstě. Bond ignorující všechny předpisy a jdoucí za svým cílem klidně i přes mrtvoly. Bond, kterého se snaží dostat i jeho vlastní lidé. Bond v mnoha ohledech jedinečný, dá-li se říci, tak i revoluční. Bond nepřijatý jak fanoušky, tak ani kritiky. O dvacet let později vstupuje do kin Quantum of Solace... a přesto divák chce stále pouze naivní sci-fi o uhlazeném děvkaři. (pozn. první nulasedmičky s Connerym nejsou započítány) ()

Psema 

všechny recenze uživatele

Daltona mám v téhle roli fakt rád, takže mě mrzí, že zrovna on neuspěl a málem poslal sérii k čertu. Vždyť ty jeho filmy byly jedny z nejlepší bondovek. Dějová linka se mi zamlouvá, tyhle osobní příběhy o pomstě jsou vždy velmi osvěžující a těší mě vidět nejlepšího agenta, jak se žene za šmejdem, který ublížil jeho příteli. Samozřejmě nic proti tomu, když James zachrání planetu. Ohromně mi sedí Robert Davi, ten by se svým charismatem mohl bourat stěny, stejně jako tehdy mladý Del Toro. Největší star ale stejně představuje Desmond Llewelyn, který se dočkal většího zapojení do děje a jako Q v akci exceluje. ()

Galerie (148)

Zajímavosti (38)

  • Když se James Bond (Timothy Dalton) setká s M (Robert Brown), můžeme si u domu všimnout cedulky označující, že se jedná o dům Ernesta Hemingwaye. Poté, když M odebere agentu 007 jeho povolení zabíjet, Bond na to odpoví "Sbohem, armádo", což je název jednoho z nejslavnějších Hemingweyových děl. (vyfuk)
  • Mike Grell, spisovatel a výtvarník, pracující pro DC Komiks v New Yorku, přepracoval filmovou předlohu do barevného grafického románu. (Terva)

Reklama

Reklama