Magnetické vlny léčí

Túto televíznu drobnosť som vlastne predtým videl iba v rozsahu klipu s pesničkou Evy Pilarovej v najlepšej forme. A s poľutovaním musím konštatovať, že tá jediná predstavuje pretrvávajúcu hodnotu. Inak to bolo bez iskry, nudné a oživovala to iba prítomnosť Jana Wericha. Tá ale vytiahla celé toto dielko iba na úroveň priemeru. (14.02.2015)

Kvítek oteplení šedesátých let, kdy i na obrazovce čs. televise se mohla objevit westernová hříčka (snad v následku úspěchu Limonádového Joea a na rostoucí vlně Vinetouománie) dle námětu amerického autora O´Henryho. Škoda, že scénář je tak narychlo spíchnutý, takže i když výkony pánů Wericha, Sováka, Štercla i Mareše jsou nadprůměrné na 4* toto zábavné dílko nedosáhne. Snad nejhezčí je hudební vložka s Evou Pilarovou v roli saloonové zpěvačky. (29.07.2010)

V žádném směru není tato inscenace úplně bez chyby: opakovaně jsem se nemohl zbavit pocitu, že to je jako, když si někdo hraje v obýváku na Limonádového Joe. Ale celkově je to krátké, oddychové, nabité osobnostmi - velice příjemná televize. Škoda, že pointa nebyla alespoň o chloupek méně předvídatelná. (12.02.2015)

Československá krátká televizní komedie odehrávající se na Divokém západě. Soukromý detektiv Biddle (J. Mareš) přijíždí varovat místního starostu Bankse před podvodným léčitelem, který léčí lidi za peníze magnetickými vlnami bez povolení úřadů. Spolu dohodnou lest, jak léčitele v podání J. Wericha dopadnout přímo při činu. Vynikající J. Sovák, který v roli starosty předvedl standartně skvělý komediální výkon a kterého pojilo s J. Werichem přátelství a vzájemná úcta, však v kritickém okamžiku zjistí, že údajný detektiv byl ve skutečnosti léčitelovým pomocníkem a že byl obětí podvodu dvou vykuků. V roli hloupého starostova služebníka se objevil známý komik a vypravěč pochybné úrovně J. Štercl. Do půlhodinové stopáže tohoto úsměvného díla režiséra V. Jasného se vešla i píseň, kterou zpívala v barovém salónu E. Pilarová za doprovodu J. Šlitra, který jí k tomu hrál na klavír a který se postaral o hudební složku této krátké filmové taškařice. Je smutnou skutečností, že jedna z největších divadelních a filmových osobností J. Werich v pozdějším věku už nedostával tolik hereckých příležitostí, což se projevilo zejména v 70. letech, kdy jeho jméno nebylo žádoucí a režiséři si ho netroufli obsadit. V první polovině 60. let se přece jen pan Werich v několika televizních filmech objevil a vždy to byl výjimečný filmový zážitek, stačí připomenout filmové klenoty jako Uspořená libra či Kočár nejsvětější svátosti. Magnetické vlny léčí považuji také za velmi zdařilé dílo s jednoduchým příběhem, kterému však mistr Sovák svým uměním a spoluprací s Werichem vtiskl pocit jedinečnosti. (03.04.2020)

Werich ve werichovské roli padnoucí, Sovák tradičně vtipný a Šlitrova hudební vsuvka s Pilarkou taky fajn. Jen na 30 minut trochu málo. Zbytečně dlouhou expozici (půlka stopáže) vystřídá zas razantní vyvrcholení a zvrat je tak pouze zravt¹. Škoda, s takovým tvůrčím týmem by šel zajisté vykouzlit mnohem lepší zážitek, než jen průměrná groteska. Poznámka: ¹ Historie slova 'zravt' se traduje do 20. století v 50. letech, kdy jej špatně vyslovil farmář Tomáš z Josefova. Vychází z nářečí jihomoravského a užívá se ve významu "promarněné příležitosti", či "šance vniveč." Výraz je často zaměňován se slovíčkem vrazt, který se užívá v amatérských recenzích a diskuzních fórech jako špatně napsané slovíčka "vrzat" nebo "vrať". (13.02.2024)