Pomni, Kaspar!

I když i v zimě 1945 ve Třetí říši ještě pár jednotlivců, jejichž humanismus nebyl doposud ubit vojenským drilem a nacistickou propagandou, bylo, většina těch Němců, kteří už nechtěli válku, se rekrutovala jen z vojáků vyčerpaných půldekádou bojů. Takovým je i Kaspar (Anatolij Romašin), který, když se naskytla příležitost, dezertoval během ústupových bojů. Žije v lese jako zvíře, každé šustnutí ho děsí, ohrožuje ho mráz i divoká zvěř a nebezpečí pro něj představují i postupující Rudá armáda i fanatici z Wehrmachtu a SS. Jednoho dne v lese narazil Rusa, který uprchl z německého lágru a byl z toho doslova boj o život, který neskončil smrtí ani jednoho z nich pouhou náhodou. Jen chvíli poté Němce napadli vlci a ten, jehož se jen chvíli předtím snažil zabít, je najednou Kasparovou jedinou nadějí na záchranu. Může jen doufat, že to, co v něm osobně už dávno zemřelo – soucit a úcta k jinému lidskému životu, v Rusovi stále ještě žije… (chamonix)