Kid

Odvážím se tvrdit, že "The Kid" je tím vůbec nejslavnějším němým filmem historie kinematografie. S postavou Chaplinova tuláka ho mají spojený i lidé, jež nemají ani páru o nějaké Langově "Metropolis", či Marnauově "Nosferatu", filmech které by se svým dopadem a kulturním přesahem snad jako jediné mohli s ikonou Charlieho Chaplina měřit. A to ještě především jen u těch diváků, co mají alespoň minimální filmový přehled. Až po nich jsou po sto letech v mlhavém obecném kulturním povědomí i filmy Bustera Keatona, expresionistický "Caligari", či třeba předpotopní Mélièsova "Cesta na měsíc". Chaplinovu filmu hraje do karet rozumná stopáž, kdy zde v archaicky jednoduchém příběhu nic neschází ani nepřebývá. Mě osobně na "The Kid" nejvíce přitahuje obdivuhodný balanc mezi komediální a emocionální stránkou filmu. Chaplinova specialita. A rovněž chirurgicky přesně koncipované scény, v nichž je do posledního detailu promyšlen každý skeč i herecké gesto. (27.06.2023)

[původní verze] Nejlepší létající pes v dějinách filmu! Jinak s Chaplinem kamarádi asi nebudeme. Ta jeho postava mi připadá šíleně creepy, k čemuž pomáhá asi i povědomí o komikově osobním životě. Nicméně dát do jeho okolí malé dítě mi nějak z přirozenosti přijde jako holý nerozum. Většina plebsu, kdyby měla k dispozici stroj času, tak ho využije, aby varovala své staré já, zabila Hitlera nebo podobný klišé. Kdo má ale skutečné srdce, tak ten by se přenesl na natáčení Kida a zabránil tomu, aby se Chaplin ocitl na stejném place s Litou Grey. (21.10.2021)

Pustil jsem si grotesku, dostalo se mi rodinného filmu. Možná proto jsem první půlku prozíval a nevypnul jsem to jen kvůli tomu malému klukovi, jehož cukrkandlového, až možná panenkovského, potenciálu Chaplin využil na maximum. Jenže pak jsem se dojal. Nehodnotím staré filmy podle dobového kontextu (maximálně dokážu přimhouřit oko a přidat hvězdičku), ale jak zvládnou obstát před moderním divákem jako komplexní dílo. A věřte tomu nebo ne, i film z raných dvacátých let tyhle podmínky dokáže splnit. Co se týče dojetí, nejsilnější z emocí v Kidovi zastoupených, to umí i díky něžnému hudebnímu doprovodu navodit tak krásně bezelstně, že mu v tom nemůže konkurovat ani většina moderních snímků. (25.01.2015)

Dojemný a zábavný film o tulákovi, který se ujme odloženého novorozeněte Jackieho a vychová je. Geniální Chaplin dokáže vyprávět svůj silný příběh jen s minimem titulků a umně míchá příběh otcovské lásky s komediálními prvky. Měřeno očima dnešního diváka je to na 4 hvězdičky, ale za rok vzniku 1921 můžu bez obav jednu hvězdu přidat, Chaplinův první Tulák a zároveň první Chaplinův celovečerní snímek byla tehdy naprostá filmová bomba a výjimečným filmem zůstává dodnes. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nTlUxNzt5Kw P.S.: Kongeniálně hrajícímu malému Jackiemu Cooganovi to tady sluší podstatně více než jako plešatému tlustému strýci Festerovi v Rodině Addamsově o 43 let později. A Charlie se za tu dobu v podstatě nezměnil. (31.12.2013)

Pěkný film, v němž vítězí sentiment nad humorem i naopak. Jenom Chaplin dokáže takhle současně vzbuzovat soucit i bavit. A právě v tomto filmu je možná nejdojemnější. Na humor nezapomíná, ale snaží se natočit poměrně osobní výpověď, která se neztratí pod tunami gagů. Na Chaplinovi mě fascinuje dvojakost jeho příběhů, současně si však myslím, že některé jeho filmy mohli být lepší, kdyby lépe slučovaly jeho "malou tuláckou dušičku" s "onou geniální komikou". A právě Kid je krásným příkladem, kdy se film neštěpí na dvě poloviny (jako Zlaté opojení), ale plyne poklidným tempem vstříc jejich soutoku. (10.11.2004)