Dobrý synek

Už od doby co jsem viděla sérii Sám doma jsem si myslela, že Macaulay Culkin by se dobře hodil do role nějakého démonického děcka... a vida, jeden takový film jsem objevila:). The Good Son jde popsat jako jakousi paralelu souboje mezi dobrem a zlem, respektive mezi dvěma naprosto odlišnými osobnostmi ve smyslu černá/bílá. Obsazení dvou dětských hlavních rolí bylo vybráno za tímto účelem dobře – postavit proti zmíněnému Culkinovi Elijaha Wooda byl dobrý tah. Přesto má film pár chyb, které mi nedovolily dát mu vyšší bodové hodnocení – například divná psychologie a místy nelogické chování dospělých, některé slabší dialogy a konec, který mi přišel dost podivný a který se dal vypracovat mnohem lépe. (03.05.2011)

Zajímavý film, pěkný námět a výborný herecký výkon nejen našeho zlatíčka Macaulaye Kuckina, ale i Froda Pytlíka z dob, než se přestěhoval do Hobitína. Má to pěknou atmosféru a i přes všecna pozitiva je to jen průměr, ovšem hodně silný a takový, že se na něj můžete podívat znova. Povedený psychologický thriller. 65%. (24.03.2014)

Snímek v čele s "Kevinem ze Sám doma" mě odrovnal. Po shlédnutí jsem byla naprosto nadšená. Macaulay dostal konečně možnost si zařádit a této nabídky ochotně využil. Také se zde ukazuje mladý E. Wood který Culkinovi šlape na paty a dýchá na záda. Na svou dobu bravurně natočeno a některé výroky "dobrého synka" mě šokovaly. Opravdu to na své rodiče uměl zahrát a to stylem - já nic já muzikant. Akorát ten konec jsem si dlouho promítala a nešel mi do hlavy ... ale tak jinak by to nebylo ono. Jedno z nejlepších od Macaulaye. (15.04.2011)

"NEVĚRÍM NA ZLO." - "MĚLA BYSTE." Výborně pohrocený scénář, pod kterým je podepsaný Ian "Macabre" McEwan a který bych si od něj moc rád přečetl zpracovaný knižně (bohužel v té podobě neexistuje). SPOILERY: Zpočátku nevinné dětské hry přitvrzují, až se hlavní hrdina musí utkat s manipulátorským psychopatickým vrstevníkem s tváří neviňátka a to právě když je sám traumatizován ze smrti své matky a kdy mu právě proto nikdo nevěří hrozná obvinění. A zároveň mu hrozí, že ho psychopat připraví i o zástupnou matku, na kterou se mezitím upnul, a že si tak prožije své trauma podruhé. A zástupná matka si taky během filmu projde slušným psychickým peklem, když přijde o dítě, pak málem o druhé, a nakonec se dozví, že třetí dítě zabilo první (takhle to zní trochu komicky) a musí podstoupit Sofiinu volbu. K tomu přesvědčiví dětští herci, takže je sakra škoda, že režijně je to tak uondané. (02.04.2014)

Strašně mě tam vadil soundtrack, kterej je jak z rodinného romantického filmu a vůbec se pro celkové vyznění nehodí. Je fakt, že oproti takovému Orphan je to hodně light thriller a i když je Macaulay tady pěkně zákeřnej spratek, natočeno je to hodně zlehka a nekonfliktně. Až jsem si občas říkal, že film vlastně pořádně neví, čím chce být. Jestli rodinným dramatem nebo mrazivým thrillerem. A tahle rozpolcenost převládá po celou dobu i skrze zmiňovaný soundtrack. Elijah je správně ňuňu a Macaulay zase ideální reklama na antikoncepci. Kluci jsou dobří a toporní jsou až ve vyhroceném závěru, což se dá docela chápat. Každopádně mi ale film z dnešního pohledu přijde už poněkud zastaralý a v porovnání s podobnými novějšími žánrovkami nemá už moc co nabídnout. (06.07.2020)