Titanic

Propagandistický film, který radši v Německu moc do kin nešel, protože , německý divák koukal na ječící strachy na potápějící se lodi , aby šel domů z kina taky ječící strachy, když začaly anglické nálety, které srovnávaly celá města. Jediný paradox je, že loď Wilhelm Gustloff , která představovala Titanic, byla loď kterou pak spojenci potopili a zemřelo tam daleko více lidí (9.000 lidí ) než na Titanicu (1.500). (28.08.2014)

V době kdy Němci pili kafe s pampelišek utratil Goebls 180 milionu dolaru za film Titanic. Rusové si film jako trofejní, v roce 1945 odvezli z Německa a byl v v jejich zemi promítán,stejně jako v dalších zemích východního bloku.Proti západní propaganda ve filmu se hodila. Film byl pro Evropu znovu objeven v roce 1949, ale ve většině západních zemí byl rychle zakázán.Pokud byl promítnut, tak vždy bez scén které cenzoři označili jako propagandistické. V roce 1992 byla v Německu vydána cenzurovaná kopie VHS nízké kvality. Tato verze odstranila nejsilnější propagandistické scény, které nesmírně oslabily její kontroverzní obsah. V roce 2005 byl Titanic zcela obnoven a poprvé byla necenzurovaná verze vydána ve speciálním vydání DVD. (17.04.2012)

Hvězdičky náleží dobově výborným efektům. Jinak za propagandistické ztvárnění podlých britských kapitalistů, kteří jsou ochotni obětovat životy své i druhých, jen aby získali cenu za nejrychlejší loď, a skvěle nordického, spravedlivého a všelijak jinak rikitanského německého důstojníka, tedy za toto ztvárnění dávám odpad. - - - Přidávám dobový článek: Z kultury - Nový film o tragedii „Titanicu“. Režisér Herbert Maisch skončil přípravné práce k zfilmování historie zkázy kdysi největší transoceánské dopravní lodi, jejíž tragický zánik při první přeplavbě Atlantiku s dvěma tisíci lidmi na palubě vzrušil na jaře roku 1912 celý civilizovaný svět. Maischův film, ohlašovaný v rámci nové produkce Tobisu, chce odhalit zločinné pozadí této tragedie s více než patnácti sty oběťmi a ukázat poprvé zcela otevřeně na ony rejdy burzovních spekulantů a kořistníků, kteří tuto luxusní loď vehnali s trestuhodnou lehkomyslností do záhuby. (Telegraf, Moravská Ostrava, 8. 11. 1941, str. 4) (26.07.2007)

Nacistická propaganda, řeknete si. Nicméně vypadá to, že Herbert Selpin do filmu vložil i částečnou kritiku 3 říše.Jestli to byl úmysl, nebo jen přirozený sled věcí se již nedozvíme. Ve filmu mě zaujala tajemná a pro všechny nedostupná postava Sigrid Olinské, samozřejmě postava Johna Jocoba Astrora (který dostal ze všech filmových verzí nejvíce prostoru právě zde) a naprosto neuvěřitelný Hans Nielsen. V porovnání z prvním důstojníkem Petersenem je Mirek Dušín nevychovaný fracek co po nocích vykrádá letní chatky a z nudy je podpaluje. (08.04.2015)

„Peníze jsou jediná hodnota, v kterou věřím.“ Tak tenhle film ji (propagandistickou podstatu) má jak z praku. Líčí Anglii jako tu nejzkaženější ze všech zemí a snaží se pošlapat její pověst jakožto královny moří (britští lodní experti svému řemeslu ani trochu nerozumí, námořníky zase „zdobí“ nespolehlivost a neschopnost). Briti (a v těsném závěsu Američani) jsou vychytralí, ziskuchtiví, sobečtí, zbabělí, uplácející a ovládá je jejich hluboce zarytá touha po penězích. Vyvracuje se pověst Britů-mužů jakožto gentlemanů, ve skutečnosti upřednostňují obchod před svými ženami a těm jde pro změnu jenom o luxus-šperky jakožto proměněné peníze. Nižší třídy také nezůstanou ušetřeny, jsou líčeny jako přízemní skupiny primitivů, které ovládají jejich pudy (souboj s noži, nemravný tanec). Aby se všechny „typicky“ britské špatné vlastnosti ještě zdůraznily, je proti nim postaven pravý německý důstojník. To je (nečekaně) prototyp všech ctností. Maximálně zodpovědný, dodržuje paragrafy a rozkazy od svých skutečných nadřízených (i ty špatné) a plní je okamžitě a bez váhání. Dokáže vést ostatní a jednat v krizi. Na druhou stranu je ochotný částečně ustoupit a snížit se i k rozhovoru s pochybnou ženou, pakliže to může vést k záchraně. Přitom ale má také srdce (tedy jenom pro ty ženy, které prozřou a chtějí se změnit) a samozřejmě hrdinství je jeho přívlastkem (naprosto samoúčelná scéna s uvězněnou holčičkou-zřejmě jediným dětským pasažérem zhmotnivším se odnikud). A s tím souvisí i romantika, poněvadž skutečnou lásku mohou přece prožívat jenom zrozenci vyvoleného národa („dojemný“ obyčejný německý pár, který se v okamžiku paniky zachová tak jak má a svorně ruku v ruce vyčkává). Příběh samotný je velmi nezáživný. Divákovi se stále vtlouká do hlavy, že britským pasažérům jde jenom o peníze a německému důstojníkovi o bezpečnost, na což je upozorňován pořád dokola. Samotný proces potápění je směšný. Zpočátku všechny zachvátí neuvěřitelná panika, přestože loď setrvává ve víceméně stejné poloze i stavu (pouze pár záběru na přívaly vody v podpalubí). Pak se ovšem najednou začne naklánět a potápět, jenže „trvání“ tohoto procesu se skoro ani nedá počítat na desítky sekund (naloďování do záchranných člunů je také odbyté-divákovi se v jednu chvíli tvrdí, že už všechny odpluly a po chvíli najednou vidí, jak se další z nich spouští do vody). A ke konci se ještě nezapomene připomenout, jak moc jsou britské soudnictví a námořní vyšetřovací komise prohnilé. Překvapilo mě pouze, že z rasového hlediska se držel film až podivuhodně při zemi. Nejbohatší a také nejsobečtější cestující je sice samozřejmě Žid, nejprodejnější britská žena zas až podezřele připomíná cikánku, ale to je vlastně vše. Tak či tak mi to vychází na 2*, za občasnou nechtěnou směšnost a vcelku zdařilou výpravu. "Smrt 1,500 lidí zůstává neodčiněna a je věčným odsouzením Anglie kvůli její honbě za ziskem." (14.05.2014)