Dai satsujin

Druhá část (v praxi naprosto samostatné a související pouze tematicky) trilogie (spolu s 13 Assassins a Eleven Samurai) je o poznání ambicioznější než 13 Assassins a to zejména co se týče stránky dějové. Námět je v jádru podobný, ale intriky a prohnilost (nejen) feudálů jsou výrazně komplikovanější. Přesun děje z velké části do města a interiérů filmu na jednu stranu přidal větší hloubku, ale zároveň jej ochudil o atraktivní přímočarost Třinácti atentátníků. Vše spolehlivě vynahrazuje tradičně velkolepá závěrečná bitva, která podobně jako v předchozím filmu tak nějak kašle na choreografii a vše staví na syrovém a realistickém chaosu. Syrovostí (surovostí) je film prošpikován celý a při některých scénách téměř tuhne krev v žilách. Není se čemu divit neboť The Great Killing je ukázkovým představitelem nepříliš početného subžánru jidaigeki (historických) filmů zvaného zankoku jidaigeki - tedy doslova "krutých" historických filmů. 8.5/10 (24.02.2015)

Opravdu krutý historický film o odhalení a potlačení vzpoury, se silným závěrem. (29.06.2022)

Klasický japonský film - akční úvod, pak dlouhé představování postav, splétání nepřehledných intrik, po hodině se začne plánovat závěrečný atentát a vše to vyvrcholí nepřehlednou rubačkou, kde prostě nejde tušit, kdo je proti komu :-) (18.08.2014)

Eiichi Kudo-ve majstrovske dielo, docitame sa rozne po webe. Brutalny samurajsky film ktory je metaforou na politicke nepokoje v tokiu zaciatkom 60 rokov. Existuju aj brutalnejsie samurajske filmy, japonci miluju gore, ale ani jeden z nich nie je natolko realny v akcnych scenach. Kudo nie je kurosawa ani kobyaishi, jeho vizualne podanie je viac chaoticke, viac v experiemntovani novo nastupujucej novej vlny. Oproti 13 assasinom je great killing aj v obsahu menej samurajsky, spriasahanie voci sogunovi proste je, nie je dovod vysvetlovat preco, kto je dobry, kto je zly? nevieme, tak ako to nevieme pri akejkolvek obcianskej vojne. Chaos, panika a akcne sceny natocene tak, ze skutocne netusime akym smerom sa dej bude uberat. Kto koho preekona? Kto kedy umrie? Kto je vlastne kto? Chaos, panika, nasilie. (25.06.2007)

Samozřejmě za *****, stejně jako zbytek "trilogie". Akční stránka je tentokráte nepatrně slabší (přijde mi, že to Kudo se závěrečným mumrajem tentokrát zlehka přestřelil - občas je už téměř nemožné rozlišit, co přesně se děje, všichni skáčí do vody, potácejí se sem a tam, v amoku mávají meči, jak to jen jde...), avšak dějově jde o nejlepší kousek z trojice. Typické Kudovy kvality asi nemá smysl příliš rozebírat - jeho styl je syrový, s fenomenálně vystavěnými dějovými křivkami, pohlcující atmosférou a neočekávatelnými, přesto však nijak křečovitými zvraty a nejinak je tomu i zde. Tentokráte se dočkáme také ozdoby v podobě klasika Ryutara Otoma, jehož výkon, zejména v závěru, je až ohromující. (20.03.2009)