Tokyo Marigold
Obsahy(1)
Japonský režisér Jun Ichikawa si vzal za základ scénáře román autorky Hayashi Mariko. Film se zabývá vztahy čerstvých absolventů v Tokiu na přelomu tisíciletí. Představuje osudy Eriko Sakai (Rena Tanaka) a její velmi zvláštní návrh a podmínky vztahu s mladým mužem jménem Tamura (Yukiyoshi Ozawa). (Vavča)
Recenze (3)
Holka se rozhodne, že bude chodit s klukem, kterému se za rok vrací jeho oficiální přítelkyně a tak spolu chodí a mezitím čas plyne, nic se neděje a celé je to takové zdlouhavě poklidné. Závěrečná reklama pobavila :) 50% ()
Uhrančivá, poetická romantická balada z Tokia, kde dívka Eriko(Tanaka Rena) hledá, hledá a co vlastně? To je na Vás, úžasná kamera, vítejte na procházku do Tokia, atmosféra města a city hlavní hrdinky, na Vás nenásilně, ale neustále útočí, snímek je prostoupen zvláštní náladou, někdy téměř melancholickou, zejména pasáže, kde je v popředí hudba, obraz a dialogy jsou staženy na minimum a zní jen jako nějaký nenápadný šum v pozadí. ()
Estetizace a romantizace nultých let je momentálně hodně v módě a Tokyo Marigold je nejnovějším přírůstkem do řady filmů, které se díky ní (zejména v niche kruzích asijských artovek) dočkaly nové vlny zájmu. Znovunalezené oblibě a zpětnému docenění přispívá několik faktorů. Nostalgie po době zdánlivě prostší, bez otravných sociálních sítí a nutnosti neustálé dostupnosti a srovnávání s okolím. Jistá jednoduchost romantických linek, které z velké většiny nebyly zatíženy moderní obligací komentovat společenské dění a sociální problémy (a pokud ano, dělaly to druhoplánově). Stesk po době optimistické, kdy bylo Japonsko skutečně středem technologického a popkulturního světa. A do značné míry i obtížná dostupnost filmů, které odvál čas a nikdy nepřekročily hranici DVD, a proto jejich dostupnost v rozkostičkovaném 480p a mázlost některých detailů vlastně omylem přispívá éterické snovosti. Samotné Tokyo Marigold je podobně rozostřenou podívanou, v němž sledujeme všechny typické prvky japonských romancí této éry (zadumaný voice-over hlavní hrdinky, opojný a vyumělkovaný vizuál), ovšem v první polovině dost přeskakuje na místě, čemuž nepomáhá ani schizofrenní soundtrack a nepříliš vykreslená osobnost protagonistky. Fantastická druhá půlka naopak prodává zkázonosnou romanci, hlavně skrz opravdu poctivou přirozenost dialogů a situací, které jsou svou obyčejnou trapností emocionálně takřka zničující. Tokyo Marigold je však podstatou dvojaký – portrétem krize mladých vztahů i jedné čerstvé absolventky v plném pracovním nasazení. Jen v jedné rovině je ale skutečně podnětný. 70 % ()