Režie:
Jack SmightScénář:
William GoldmanKamera:
Conrad L. HallHudba:
Johnny MandelHrají:
Paul Newman, Lauren Bacall, Julie Harris, Arthur Hill, Janet Leigh, Pamela Tiffin, Robert Wagner, Robert Webber, Shelley Winters, Harold Gould, Roy Jenson (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Paul Newman v nezapomenutelné titulní roli kasovního trháku podle knihy Rosse MacDonalda Pohyblivý terč. První detektivka v Newmanově kariéře, čítající tehdy třiadvacet filmů, doslova vzkřísila tento žánr.Harper slídí a uniká nástráhám při odkrývání pravdy v propleteném případu únosu a vraždy. Chytrý scénář Williama Goldmana vás pobaví a provede světem "typicky zvláštních" kalifornských postav. Potkáte bohatou dámu (Lauren Bacall), ozbrojeného právníka (Arthur Hill), plážového gigola (Robert Wagner), zapadající filmovou hvězdu s náklonností k alkoholu (Shelley Winters), jazzovou závislačku (Julie Harris) i Harperovu odcizenou manželku (Janet Leigh). A k tomu všemu bezbožný řád z chrámu Mraků vedený Strotherem Martinem. Každý z nich může mít klíč k vraždě nebo kulku pro Harpera. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (96)
Řekl bych, že je to spíš jeden z těch slabších filmů tohodle žánru. Podobný film by mi sednul víc, kdyby ho natočily tak o dvacet let dřív. Už tehdy, a zvlášt dneska totiž harper působí zastarale a těžkopádně. Děj byl moc komplikovaný, moc sem se fakt neorientoval a místy to byla fakt nuda. Žádná výborná scéna, celé jakýsi průměr. Snad jen ten Newman... ()
Pekna kriminalka s Paulem Newmanem, ktereho soukromy detektiv Lew Harper tvori meziclanek, mezi Phillem Marlowem Humpreyho Bogharta a Joe Hallenbackem Bruce Willise. Stylovej zacatek, prostredi, nekdy az moc, zhave Kalifornie, par vybornejch hlasek a dokonalej frajerskej konec, to vse hraje pro Harpera a pro ten sympaticky nostalgicky pocit, ze podobni frajeri uz se dneska nerodi. ()
Vzkříšení detektivních filmů v polovině šedesátých let. Lew Harper, jako soukromý detektiv, řešící zamotaný případ únosu a vraždy. Co chvilku mi film připomínal staré Columbovky, poté zase Jamese Bonda a pak zase Hitchcocka. Prostě takový správný mix ze staré školy. Co mě na snímku nejvíce zaujalo, kromě výborného Newmana - je pěkná, pasující hudba. Pro mnoho herců by byl tento film jedním z jejich vrcholů, ale v bohaté a nabité filmografii Paula Newmana se jedná pouze o lepší průměr. Určitě ale stojí za to, tento počin vidět. ()
Dvě pozitiva: technicolorová paráda v prostředí jižní Kalifornie a pak Paul Newman (docela mě mrzí, že se těsně minul s érou klasických noirů) se sobě vlastní kombinací lehkosti a frajerskýho charisma. Zbytek, tedy krimi děj a případ uneseného boháče, se bohužel zadrhává, nebaví, je nešikovně zamotaný a místy až vyloženě stupidní. ()
Stará dobrá drsná škola a Paul Newman se na Archera (Harper) hodí mnohem víc, než Brian Keith (soudce Hardcastle). Nezapomenu na jednu větu, kterou tady řekl jeden záporák, chlap někde u čtyřiceti padesáti. Harper se ho ptá: Kdo jste? - Copak nevidíte? Fešák v rozpuku. Tvůrcům se povedlo přenést původní McDonaldovu atmosféru z knížek i na plátno. Harper je cynický, unavený ale tvrdý a houževnatý jako buldog. Špičkování mezi matkou a dcerou Sampsonovými a chování dcerky vůči Harperovi považuji za naprosto dokonalé. Bohatí u McDonalda jsou málokdy i šťastní. Bohatství málokdy nabyli čestně, pokud jej nezdědili a obvykle v jejich minulosti dřímá nějaké temné tajemství, nějaká dávná vinna. To temné tajemství a vinna tu čiší téměř z každého obrazu. Svým způsobem je to smutný film, protože nikdo kromě Harpera není klaďas, všichni jsou zmetci až na půdu. Někdo větší než jiný, ale vlastně stejná verbež. Moc se mi film líbil. ()
Galerie (51)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (5)
- Vůz, který Harper (Paul Newman) používá, je Porsche 356 A Speedster, jeho cena je dnes závratná, cca 8 milionů Kč. (sator)
- Song, na který Miranda (Pamela Tiffin) bláznivě tančí u bazénu, se jmenuje „Mexican breakfast“. Na konci scény u bazénů se u této písně určitým minimalistickým způsobem „zavrtí“ i Harper (Paul Newman). Scénu je možné dohledat i na YouTube pod názvem „Pamela Tiffin in HARPER“. Chytlavá melodie zazní ve filmu později ještě jednou, a to ve scéně v baru, kde na ní lidé rovněž s nemalým elánem křepčí. Píseň mají na svědomí jako autoři Johnny Mandel, Bill Holman, Billy Byers a Richard Hazard, a vznikla stějně jako film v roce 1966. (Posheidon)
Reklama