Klub 54

Klub 54 má sice několik příjemných stránek, mezi které patří některé herecké výkony (Salma příjemná a sexy jako vždy, ale především slizký Mike Myers!) a perfektně vystihtnutá atmosféra "podsvětí celebrit". Jenže zbytek je tak nějak nudný a nezajímavý, že člověka vlastně vůbec nezajímá, co se ve filmu děje a jak dopadne. (04.04.2013)

Viděno v rámci Mezipatra v režisérské verzi ve Světozoru, přítomen byl i režisér sám a povyprávěl, jak mu film producenti zpackali a tak jakmile americké puritánské ledy povolily, tak to vrátil zpátky do původního stavu. Stav to je ale tak jako tak celkem ubohý, samé trapné klišé, šablona a blbost. Nějak mi uniklo, že Studio54 je diskotéka, ymslela jsem, že je to nějakej ateliér nebo tak něco. Diskotéka mě ovšem nemile překvapila, je to totiž přesně to téma, který snad ze všech témat a filmů, který jsem kdy musela shlédnout, nenávidím nejvíc. Takže už víte, že nemůžete čekat objektivní hodnocení. Svět vycukanejch fetek, ve kterých ta jejich prázdnota až bolestivě duní, svět nul, který slintají nad jenom o trochu menší (větší) nulou, než jsou oni sami, svět ubožáků, pro který jsou peníze, pouťová sláva, fet , hodiny svíjení se mezi podobnejma magorama a občas náhodnej sex (pokud vůbec ještě lze) jsou vrcholy jejich uskřivnutých, nicotných, prázdných a upatalných živůtků se mi hnusí kam až mi paměť sahá a tak těžko něco pochválit. Dokonce ten film ani není "teplej" tak nevím, co dělal na Mezipatrech, nejvíc sexu tam bylo hetráckýho, (přístupného od 12 let) a jinak dvě krátký pusy mezi muži heteráky asi jako někde na základce. Když mi žena, která viděla tu krátkou verzi, za příšerného burácení diskohudby špitla, že "tohle je lepší než ten krátký a má to i děj" opáčila jsem, že asi neměl děj žádnej, protože ho vlastně neměl ani tenhle dlouhý cut. Školácká šablona o hochovi, kterej toužil dostat se do "lepší" společnosti a jak se mu to podařilo a jak pochopil, že to není ono. Nebo tak něco. Cosi takového. Prostě: neplýtvejte na tenhle film časem - ani těma devadesáti třema minutama, natožpak sto šesti. (10.11.2015)

Je to vlastně takový ufňukaný sentimentální vzpomínkový snímeček o hvězdné karieře 19 letého Shanea, který z Jersey přejde do New Yorku a v klubu plném disco, drog, svobodného sexu očerovává svým andělským zjevem a zřejmě i sexuální potencí, ziská prátele a podvnou úctu k "otci, manažeru klubu 54"  Steve Rubellovi,( hedonik, zlatokop, cynik, nestoudník). Film se pokouší o úctění něčeho nestoudného, bezuzdného, jímž klub byl tím, že umožnil soužití celebrit s zájemci o celebritní život, který je lepší krátky než nesvobodný a nanicovatý. (28.08.2023)

Jedna velká nekonečná párty 80. let. Ryan Phillipe je správně nechutnej a vyvíjí se ve filmu tak, jak mu v Klubu 54 náleží. Osobně ale nechápu hospodský vypitky a ty lidi tady v tom klubu na tom nejsou vůbec jinak. Tenhle klub je totiž droga, která aktivuje ostatní drogy, pro které nemám a nikdy nebudu mít pochopení. Film tak přinesl jen údiv. (17.11.2015)

Fascinující obrázek, co znamená být opravdu in a co opravdu znamená být in. Žel, jen klipovitě a v zájmu béčkového mravoučného příběhu střiženého podle těch nejhloupějších hollywoodských šablon. Přesto se vypravěči daří přesvědčivě vymezit fenomén "Studio 54" z obou stran. Na jedné straně se veškerá ta superprestižní báječnost drolí v pozlátko (a vynořuje se otázka "proč vůbec to všechno"), na druhé straně Studio 54 jako ostrov svobody pro vyvolené, vybudovaný jedním ušmudlaným skrčkem. Přesvědč ostatní o svém charismatu, nech je vytvořit genius loci - a báječné království je na světě. A uvnitř těchto vymezení? Prestiž. Luxus. Mejdan. (27.08.2011)