Sherlock Holmes: Pes baskervillský
The Hound of the Baskervilles
Obsahy(1)
Rod Baskervillů je proklet. Od doby, co psi bezbožného, násilnického sira Huga uštvali tu nebohou dívku, jejíž nevinnosti se Hugovi zachtělo, od chvíle, co ten ďábelský pes prokousl jeho hrdlo, visí nad touto rodinou prokletí násilné smrti. Přízrak děsivého zvířete se prohání po blatech a nikdo z Baskervillů mu neunikne. A zdá se, že na této pohádce, jak se o dávné legendě poněkud pohrdavě vyjádří Sherlock Holmes, přece jen něco bude. Proč by jinak na tváři sira Charlese, jehož mrtvé tělo bylo nalezeno před branou rodinného sídla, utkvěl tak zoufalý výraz hrůzy a děsu? Proč a před kým by utíkal? A proč by poblíž jeho mrtvoly byly objeveny stopy obrovského psa? Sherlock Holmes je ovšem mužem moderní doby a v záhady a nadpřirozeno nevěří. A se sebedůvěrou sobě vlastní je přesvědčen, že se mu podaří ochránit nového majitele před vším, co by mu mohlo hrozit. Jenže nehostinná blata, uprostřed nichž se rozkládá baskervillské panství, ještě nevydala všechna svá tajemství. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
Pes baskervillský to jako nejznámější a stokrát a jednou adaptovaný případ nejznámějšího detektiva nemá vůbec lehké. A ti, kteří ho točí, už vůbec ne, protože se musejí vypořádat se zapeklitým čekáním na Sherlocka a s tím, že takřka každý ví, co a jak se stalo a stane, a přesto by se neměl nudit. Tentokrát to dopadlo dobře. Čekání na Sherlocka krátí jeho monology, které zní Watsonovi v hlavě, a nuda (většinou) nehrozí díky vcelku slušně tajemné atmosféře. Přesto má ale Brettův Holmes na kontě lepší i mnohem lepší případy. ()
Půjdu na to kulantně, a protože mám fakt problém se rozhodnout, jestli se mi víc líbí verze tahle, nebo ta Fisherova z roku 59, řeknu, že se mi obě líbí stejně. Příběh je klasika, všichni víme, jak to dopadne, ale stejně si pořád můžete užít zpracování a herce a mlhu nad blaty. A nakolik se pro mě Jeremy Brett stává definitivním Sherlockem, překonávajícím i božského Petera Cushinga, tohle jsem si užil maximálně. ()
Jako horor či cokoliv mysteriózního to kvůli televiznímu zpracování fungovat nebude, stále nám však zůstává víc než slušná dávka řemeslně dobře odvedené kriminalistické rutiny - zápletka díky Conanovi zklamat prostě nemůže. Jednotlivé postavy nejsou také načrtnuty špatně, akoráť vrah by měl dostat více prostoru na projevení svého potutelného šarmu. ()
Místo pro natáčení bylo vybráno excelentně. Mlhy, blata, tajuplné zámky... Jinak ale spíš průměrně odvyprávěný Pes. S příběhem rodu Baskervillů už jsem měl co dočinění několikrát (kniha, dvě divadelní adaptace, filmy), a tak jsem čekal nějakou efektní obměnu, něco co tento příběh posune a co mě překvapí. Nestalo se. Průměrná pohádka, tentokrát s dost ubohým psem - jeho hrůznost spočívá v tom, že je natřen fosforem. Tristní. ()
Millsova adaptace Doylova ikonického Psa baskervillského trpí především televizním zpracováním, které se podepsalo hlavně na budování děsuplné atmosféry a vedení herců - potenciál mlžných blat zůstal veskrze nevyužitý a herecky mi přišel film spíše průměrný. Navíc - vinou předlohy - je ve snímku (i v knize) Holmes upozaděn a vrahův konec působí příliš zkratkovitě (minimálně druhé jmenované mohli filmoví tvůrci lehce poupravit). ()
Reklama