Sherlock Holmes: Mistr mezi vyděrači
The Master Blackmailer
Sherlock Holmes: Majster medzi vydieračmi
Obsahy(1)
Není snad na světě odpornějšího zločinu – tedy pomineme-li vraždu, pochopitelně – než je vyděračství. Profitovat ze slabosti a strachu svých bližních, pást se na jejich neštěstí, těšit se z peněz, které takto získám… Na to musí mít člověk opravdu silný žaludek. Bohužel lidí, kteří se hodlají takovýmto způsobem obohacovat, se vždycky najde dost. Jeden exemplář tohoto druhu se právě etabloval v Londýně. A je to skutečný mistr svého oboru. Nezastaví se před ničím, neomylně se žene za svou kořistí, umí si – někdy i léta – počkat na nejvhodnější chvíli. Jmenuje se Charles Augustus Milverton a z titulu obchodníka s uměním má přístup i do té nejvyšší společnosti. A dokáže této výhody znamenitě – k neštěstí svých obětí – využívat. Existuje vůbec způsob, jak počínání této zrůdy zarazit? Sherlock Holmes s doktorem Watsonem stojí před možná nejtěžším úkolem své kariéry. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Tu, aj keby nebol žiadny dej, tak lokácie, obrazy a kostýmy samy osebe si zaslúžia tri hviezdičky. No ak sa k tomu pripojí skvele zvládnutý zámerný holmesovský neštandard, o vyššie hodnotenie je postarané. Netypické postupy brilantného detektíva sa prejavujú v takmer v celej príhode. Holmes sa ukáže v úlohe flirtujúceho inštalatéra; absolvuje žiarlivostný fyzický súboj so sokom v láske a napokon viackrát náruživo bozkáva chyžnú, s ktorou sa v záujme doriešenia prípadu zasnúbi. V závere miesto úvah namáhajúcich mozgové závity použije vlamačské nástroje. ()
Medzi sherlockovskými celovečerákmi poemerne anomália. Sherlock dáva najavo zreteľne aj rozčúlenie a dokonca sme svedkami, že sa doňho zamiluje istá žena. Vzhľadom na okolnosti ale ide o celkom vtipné vsuvky, Sherlock totiž celú vec inicioval. Taktiež riešenie prípadu je neortodoxné, zločinca poznáme od začiatku a tu ide skôr o hru na mačku a myš. Konečne sa poriadne zapoj(t)il aj Watson, pri predchádzajúcich dielach som mal občas dojem, že je tam len na "čistenie Holmesových bôt". ()
I když je tato epizoda dvakrát delší než běžné případy, stopáž má rozhodně své opodstatnění - v běžném dílu by nejspíš nebyl čas třeba na Sherlocka v převleku svádějícího služku (ty scény jsou tak vtipné a smutné zároveň, že je těžko popsat), a to by byla velká škoda. Finále bylo skvělé, opět snad až hororové, nicméně nelze se zbavit dojmu, že k němu ústřední duo příliš nepřispělo. ()
Poctivé televizní zpracování vlastně dost divného (ne)detektivního případu: kdo je vyděračem všichni věděli, lítý a znechucený Sherlock nic nededukoval (vícekrát snad s nápadem přišel klidně uvažující Watson!), pouze v přestrojení posbíral pár informací a zastal roli prostředníka. Vždyť i "samovolnému" rozřešení jen přihlížel(i)! ()
Původně jsem byl trochu skeptický a říkal jsem si, jestli to není trochu škoda rozmělňovat Doylovy krátké povídky do podoby celovečeráků, když se ta krátká seriálová podoba už tolik osvědčila. Po zkouknutí Mistra mezi vyděrači ale musím říct, že moje obavy byly zcela zbytečné. Vynikající povídka byla skvěle převedená na plátno. Rozhodně se nejedná o žádnou nudu, jak jsem čekal. Film ctí základní dějovou linii povídky i její atmosféru, a do toho všeho si tvůrci přidali několik nových postav a scén, o které v povídce nezavadíme a výsledek se hodně povedl. ___ Nemám ve zvyku komentovat komentáře ostatních, ale tady mi to nedá. Uživatel someone je zřejmě co se postavy Sherlocka týče úplně mimo, takže jeho koment neberte vážně. Onen zmiňovaný "vyšší standart" v podobě nepřekonatelného Brettova výkonu samozřejmě dostanete. A celkově postava Sherlocka je taková jaká má být a hlavně taková jaká byla v povídce. ()
Galerie (5)
Photo © Granada Television
Zajímavosti (1)
- Když je zastřelen důstojník, policejní detektiv vezme odhozenou zbraň do kapesníku. To nebylo u Scotland Yardu v polovině 90. let 19. století, kdy se film odehrává, vůbec zvykem. Otisky prstů začaly být v Británii používány k identifikaci až v roce 1901. (Sinecod)
Reklama