Sherlock Holmes: Mistr mezi vyděrači
The Master Blackmailer
Sherlock Holmes: Majster medzi vydieračmi
Obsahy(1)
Není snad na světě odpornějšího zločinu – tedy pomineme-li vraždu, pochopitelně – než je vyděračství. Profitovat ze slabosti a strachu svých bližních, pást se na jejich neštěstí, těšit se z peněz, které takto získám… Na to musí mít člověk opravdu silný žaludek. Bohužel lidí, kteří se hodlají takovýmto způsobem obohacovat, se vždycky najde dost. Jeden exemplář tohoto druhu se právě etabloval v Londýně. A je to skutečný mistr svého oboru. Nezastaví se před ničím, neomylně se žene za svou kořistí, umí si – někdy i léta – počkat na nejvhodnější chvíli. Jmenuje se Charles Augustus Milverton a z titulu obchodníka s uměním má přístup i do té nejvyšší společnosti. A dokáže této výhody znamenitě – k neštěstí svých obětí – využívat. Existuje vůbec způsob, jak počínání této zrůdy zarazit? Sherlock Holmes s doktorem Watsonem stojí před možná nejtěžším úkolem své kariéry. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Jediný díl Sherlocka, který mi chyběl ke shlédnutí kompletní série. Mistr mezi vyděrači je velmi povedené a kvalitní zpracování povídky Charles Augustus Milverton, která byla lehce nadprůměrná. Oproti povídce je tu sice velké množství změn, ale ty vůbec nejsou na škodu. Zase tu máme výbornou atmosféru, precizní herecké výkony v čele s Brettem a satré známé postavy. A Milverton byl také velmi dobře obsazen. Mě filmové zpracování povídek nikdy nevadilo, a tenhle díl je ukázkou kvality. Sherlock tady vážně řádil... Výborná detektivka, která prostě nemůže zklamat. Pro mě jasných 80%, a to jsem neviděl začátek... ()
Tak sebejistého vyděrače aby člověk pohledal. Problém ho usvědčit má i samotný Sherlock Holmes. Ano, takový vyděrač se skutečně dá považovat za krále všech vyděračů. Jak je to však nakonec vyřešeno je zcela mimo chápání. Sherlock Holmes ve finále asistuje vraždě? Kam se poděl ten starý dobrý Sherlock Holmes nemající problém cokoliv vyřešit? Snímek se od předešlých atmosférou nijak ne vymaňuje. Divák je sice zvědavý jak to nakonec celé dopadne, ale opět to postrádá napětí a hlavně typickou Holmesovskou sebejistotu. Jedná se o další krátkou povídku převedenou do celovečerní stopáže. Úkol pro scenáristu vskutku nelehký. No, nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. ()
Takhle vyvadet jsem Holmese asi jeste nevidel. Vloupe se do baraku, pouziva prevleky, sbali sluzku a celou dobu je nasranej, ze nemuze porazit mistra vyderace. Od toho se taky odviji konec, ze tu neni zadne odhaleni. Ale i tak tu zustava docela solidni detektivka s perfektnim parchantem Roberta Hardyho. ()
I když je tato epizoda dvakrát delší než běžné případy, stopáž má rozhodně své opodstatnění - v běžném dílu by nejspíš nebyl čas třeba na Sherlocka v převleku svádějícího služku (ty scény jsou tak vtipné a smutné zároveň, že je těžko popsat), a to by byla velká škoda. Finále bylo skvělé, opět snad až hororové, nicméně nelze se zbavit dojmu, že k němu ústřední duo příliš nepřispělo. ()
Původně jsem byl trochu skeptický a říkal jsem si, jestli to není trochu škoda rozmělňovat Doylovy krátké povídky do podoby celovečeráků, když se ta krátká seriálová podoba už tolik osvědčila. Po zkouknutí Mistra mezi vyděrači ale musím říct, že moje obavy byly zcela zbytečné. Vynikající povídka byla skvěle převedená na plátno. Rozhodně se nejedná o žádnou nudu, jak jsem čekal. Film ctí základní dějovou linii povídky i její atmosféru, a do toho všeho si tvůrci přidali několik nových postav a scén, o které v povídce nezavadíme a výsledek se hodně povedl. ___ Nemám ve zvyku komentovat komentáře ostatních, ale tady mi to nedá. Uživatel someone je zřejmě co se postavy Sherlocka týče úplně mimo, takže jeho koment neberte vážně. Onen zmiňovaný "vyšší standart" v podobě nepřekonatelného Brettova výkonu samozřejmě dostanete. A celkově postava Sherlocka je taková jaká má být a hlavně taková jaká byla v povídce. ()
Galerie (5)
Photo © Granada Television
Zajímavosti (1)
- Když je zastřelen důstojník, policejní detektiv vezme odhozenou zbraň do kapesníku. To nebylo u Scotland Yardu v polovině 90. let 19. století, kdy se film odehrává, vůbec zvykem. Otisky prstů začaly být v Británii používány k identifikaci až v roce 1901. (Sinecod)
Reklama