Vzpomínka na Titány

Když se na počátku 70. let za oceánem začali na školách objevovat bělošští i černošští studenti a učitelé, na malér bylo zaděláno. Integrace se dotkla i mužstva amerického fotbalu, kdy novým trenérem má být černoch a dosavadní boss (pochopitelně běloch) jen jeho pravou rukou. Obří počáteční nevole se samozřejmě překlopí v učebnicových příklad, jak by to asi mělo fungovat. A ne jen proto, že si tihle ramenatí hoši nemohou s ohledem na svou budoucnost dovolit vynechat sezónu. Potrvá to nějakou půlhodinku filmového času a hoši se už poplácávají po ramenou, vtipkují ve sprše a zpívají při společné cestě autobusem. Až se rodiče nestačí divit. Z nenávisti tudíž začne klíčit přátelství, tým navrch opanuje šampionát, o kterém to taky trochu (vedle rasových předsudků) je. Český divák má samozřejmě k americkému fotbalu trochu daleko, takže nějaké body musí dolů. Další pak musím strhnout za (očekávané) velké proslovy a patetická gesta. Rodina a hodnoty. Denzel Washington a Will Patton spolehliví, Hayden Panettiere roztomilá. (08.05.2020)

Bez vzoru není člověk ničím vedený. Většině stačí napodobovat stádo a vystačí si s tím po celý život. Ale co ty osoby, co jim to nestačí a nestačí jim ani vzory, které mají kolem sebe? Ti to mají těžší, ale lidský život už je takový. Film je jen velmi vzdáleně natočený podle skutečné události. To je jen oblíbená nálebka, kdejakých sraček. (21.09.2010)

Patos všude, kam se člověk podívá. V dialozích, hudbě, hereckých výkonech... Normálně tenhle (u sportovních dramat tradiční) nešvar příliš neřeším, ale tady je ho takové množství, že už se to prostě nedalo snést. Sice podle skutečných událostí, ale přesto typicky (nechutně) disneyovsky korektní báchorka o rasové snášenlivosti, jež naprosto absentuje cokoliv originálního nebo nadprůměrně zábavného. 50 % (22.11.2009)

„Tým, že ich chránite, z nich robíte mrzákov. Doživotných.“ Dobre nakrútené klišé... ale stále len klišé (je mi jedno, že podľa skutočných udalostí). Tvorcovia ale tak skúsene klamú telom, že divák si možno až pri záverečných titulkoch uvedomí, aký mala táto neškodná melodramatická a občas dokonca troška vtipná historka (z produkcie Jerryho Bruckheimera) tuctový scenár. Štúdio Disney Pictures vyprodukovalo napriek kontroverznej dobe, počas ktorej sa dej odohráva, „klasický“ politicky korektný film, majúci k realite ďaleko. No spotené mužné trénerské výkony Willa Pattona a Denzela Washingtona pomáhajú povzniesť sa nad to. (03.01.2005)

Nemám ráda americký fotbal. To ale neznamená, že by se mi nemohl líbit FILM o americkém fotbalu - a o nedobrovolné integraci "černých" a "bílých" po nařízeném sloučení dvou středních škol, strhující příběh o překonávání rasistických předsudků na obou stranách, o nelehkém sbližování, kterému napomohla kromě nekompromisního přístupu černošského trenéra Boonea v podání charismatického Denzela Washingtona i láska k masově oblíbenému sportu. Filmaři ho sice poněkud uhladili a pro jistotu ještě přetřeli narůžovo, ale nijak výrazně mu tím neuškodili. Skutečnost musela být daleko drsnější a vyhrocenější, ale příběhy stříbrného plátna mají svá vlastní pravidla a neřídí se jenom doloženými fakty. (31.05.2009)