Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaroslav BrabecHrají:
Tomáš Hanák, Milan Šteindler, David Vávra, Ivana Kuntová, Tereza Kučerová, Renata Beccerová, Bára Dlouhá, Chantal Poullain, Josef Kobr, Jiří Bartoška (více)Obsahy(1)
Choroba AIDS sa stala východiskom pre skúmanie povrchných vzťahov medzi ľuďmi a symbolom smrteľného ohrozenia, stresovej situácie, ktorá odhaľuje podstatu jednotlivých charakterov. Traja sympatickí tridsiatnici veselo užívajú život, namiesto lásky striedajú sexuálne partnerky a cenu života im pripomenie až ohrozenie AIDS. Film o apatii, nihilizme, nivelizácii hodnôt, epikurejskom egocentrizme so samovražednými dôsledkami. Euforické eskapády ako zúfalá snaha premôcť pocit odcudzenia v spoločnosti.
Významným prínosom sa stala účasť amatérskeho divadla Sklep, ktorá dodáva filmu originálnu poetiku, hravú recesiu a osobité hrecké prejavy T. Hanáka, M. Šteindlera a D. Vávru. Námetom a scenáristickou spoluprácou sa uviedol mladý absolvent FAMU P. Škapík. V chytilovsky hektickom tempe rozprávania upúta rozháraná kompozícia obrazu (farebne sýtej tónine dominuje červená), nervný strih, dekomponovaná hudba, pulzovanie a ostré jazdy p"sobivej kamery, snímajúcej v najnemožnejších uhloch a sklonoch. Dômyselný humor a efektné pózerstvo sú predvádzané natoľko okázalo, až je vlastná amorálna podstata skutkov prehlušovaná a ostrosť pohľadu na zdeformovanú realitu sa rozptyľuje. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (177)
Parádní humor, totální odvázanost, uvolněnost, trochu mi to připomíná vlastní volný studentský život na kolejích. Tento film má vše co má mít ! Geniální hlášky, slogany, nezapomenutelné momentky, parádní narážky... Kdo příjmá Hanákův, Šteinerův a Vávrův humor, tak si tu příjde na své ! Tento film nemám v top 10, ale nemá do něj daleko. Podobné jako v Bony a klid (za hovadiny se platí ! :-) ) Na tento film se dá koukat pořád dokola. Věra Chytilová zde ukázala opět svou profesinalitu ! Pošmurné, ale krásné prostředí Karlových Varů dodává filmů glanc. Prostě film, který nemá jedinou chybu, tak to zkoukněte, a AIDSme zdraví . ()
Tvorbu divadla Sklep som nepoznal a tak bol film, v ktorom si uzurpovali prakticky všetok priestor, pri premiérovom sledovaní veľkým a pomerne príjemným prekvapením. Dnes po rokoch už prvotné pocity pominuli, kde bol vtip a nápad začala prerážať trápnosť a póza, ale aj tak pôvodné tri hviezdičky ponechávam. ()
Chytilová skvele využila herecké charaktery Tomáša Hanáka, Milana Šteindlera a Davida Vávru na vykreslenie závažnej a dnes už reálne problematickej témy AIDS. Jeden z najlepších tragi-komických filmov konca 80-tych rokov českej kinematografie:-) A podľa mňa Chytilovej naj film celej jej režisérskej kariéry. ()
Skvělý film, v němž Chytilová skloubila sklepácký humor a v té době aktuální problematiku onemocnění AIDS. I když tato nemoc stále je velkou hrozbou, v době vzniku filmu byla jedním z největších celosvětových témat. Film má vynikající vývoj příběhu, kdy od lehkovážných pletek s dívkami a nekonečných alkoholických tahů se trojice třicátníků dostává do pozice, kdy musí čelit hrozbě smrti. I když hlavní postavu ztvárnil Tomáš Hanák, myslím, že jej herecky převyšují Šteindler s Vávrou. V případě Vávry zejména scéna, kdy se obává, že má AIDS, sprchuje se atd. Film zároveň je zajímavou reflexí zkomírajícího komunistického systému. Hanák se věnuje práci kontrolora obchodů, která ho nebaví, ale zároveň mu skýtá finanční přilepšení v podobě úplatků. Šteindler zdánlivě dělá smysluplnou práci v nějakém mikrobiologickém ústavu, ovšem prožívá krizi třicátníka žijícího u maminky, kdy zvažuje další své životní plány.Vávra je chytře schován v blíže nespecifikovaném úřadě, kde svůj kariérní postup spojuje s funkcí v SSM. Chytilová výborně zachycuje tuto šeď doby, kdy lidé mnohdy dělali práci, která je nijak nebavila, nemotivovala, ovšem díky ní se dalo žít a ten život sem tam okrášlit nějakými těmi bláznivými kousky. Film je dnes především nadčasový zachycením vývoje jednotlivých charakterů postav, zároveň ale ukazuje, že téměř 20 let starý příběh je v tomto smyslu stále aktuální. ()
Tenhle film je všechno možné, jenom ne pěkný, ale je nesmírně působivý. Dobře vystižená atmosféra společenského rozkladu v období na samém sklonku normalizace. Zdá se, že socialismus reformovat nešel a že pokusy o to mohly skončit jedině jeho destrukcí. Mám v živé paměti, jak v roce 1968 celý národ podporoval Dubčekovy reformy. Když k nám přišla udělat pořádek spřátelená vojska, byli jsme dotčeni tvrzením Sovětů, že v ČSSR byl ohrožen socialismus. S odstupem času je však zřejmé, že Sověti měli pravdu. Za Gorbačova se jim stalo totéž, co u nás hrozilo za Dubčeka. Jim ale žádná vojska na pomoc nepřišla a socialismus v Evropě zmizel jak pára nad hrncem i s bezplatnou zdravotní péčí, lacinými energiemi a základními potravinami a státem dotovaným nájemným. Inu, ručičky kosmických hodin už ukazovaly jinak a Sovětům, nám i mnohým jiným bylo třeba strčit čumák zase do nových, nevyčpělých sraček. Snad nejvíce si to uvědomili exponenti pražského jara, kteří se po roce 1989 vrátili z exilu a pokoušeli se navázat tam, kde v roce 1968 přestali. Byli sice přijati s úctou, ale jejich názory už nikoho nezajímaly. Na scéně již byly připraveny kulisy pro vstup antikomunistů, mezi nimiž revizionisté a pravicoví oportunisté neměli šanci obstát a v politice si už ani neškrtli. – Je to vizionářský film o konci minulé éry, která byla v něčem dobrá a v něčem špatná. Zdalipak se dožiji natočení umělecky stejně působivého filmu, předjímajícího konec současné éry? A co přijde potom, až to, co tady dnes máme, tu nebude? Tohle všechno se mi při sledování tohoto filmového díla honilo hlavou. A ještě: Jak to ta Chytilová dělá, že dovede točit filmy bez kladných hrdinů? ()
Galerie (7)
Zajímavosti (15)
- V televizi, která v seriálu velmi často běží, se objevují postupně seriál Inženýrská odysea (od r. 1979), Nedělní chvilka poezie (od r. 1968), filmy Pavučina (1986) a Vlčí bouda (1986), což je snímek Chytilové z roku 1986. (sator)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1989. (orkadimenza)
- Píseň „Tempo doby“ do filmu nahrála skupina ZOO. (Willy Kufalt)
Reklama