Procitnutí v Garden State

Andrew má zjevně nějaký problém a já musím přijít na to, jaký... což nedalo zase tolik práce, podstatné je, jak mně ten vážně nevážný příběh o nelehkém návratu domů byl příjemný, nakonec až tak, že mě donutil znepokojivě kontrolovat rychlé krácení stopáže... Aby ne, když ve společnosti Zacha Braffa, ve věru roztomilé roli utlumeného a tvárného hrdiny, musíte nezbytně vzít na milost jeho zvláštní kamarády i nový objev s děsným hlasem a ušima jak z Hvězdných válek, ale jinak je zde i Natalie Portman půvabná, milá a přirozená. Pravdu dí distributor - vtipná, inteligentní a dojemná komedie, kdy signální zatahání za ucho zvonivě (rozuměj - fakt spontánně) rozesměje a nic nevyznívá hloupě, ani osvobozující akt, jen si tak zařvat do hlubiny... (09.02.2014)

A máme tu ďalší film kráčajúci v šľapajách LAYER CAKE (teda čo sa zábavnosti týka, inak je to o niečom úplne inom). Tentokrát je to ale oveľa horšie. Tento film má totiž v úmysle "sdělit" nám niekoľko postrehov o živote, láske, smrti, nekonečnosti vesmíru, pominuteľnosti a (ne)zmysle ľudskej existencie, ... KATASTROFA. ZACH BRAFF nie je a (stavím sa, že ani nikdy nebude) druhý WOODY ALLEN. Skôr by som ho porovnal so zúfalcom menom MIKE BINDER, ktorý má tiež vo zvyku oblažovať nás podobnými pseudofilozofickými "rádoby" hlbokými výlevmi jeho depresívno - obsesívno - sexuálne frustrovanej mysle, poznačenej nejedným "mindrákom". Nie, že by to vadilo, no kým ALLEN je vynikajúci a najmä humorný glosátor, BRAFF a BINDER sú iba jeho na smrť nudní epigóni. Tunajšie hodnotenie tak opäť zaradím do osobnej X-FILES zložky. :-) (1.3.2006) (01.03.2006)

Film, ktorý (ako spomína i Adrián) sa feelingom veľmi podobá pre mňa nepochopiteľne ospevovanému Sideways. Je to film z ktorého mám pocit, že mi chce povedať niečo „veľké“, cez zobrazovanie malých veľkých vecí, ale akosi nevie ako to má urobiť ani čo presne chce povedať. Celý film pôsobí strašne rozťahaným dojmom, jednotlivé scény sú na seba radené bez zmysluplnejšej nadväznosti. Garden State stojí a padá na jedinej osobe a tou je Natalie Portmann, ktorá vo svojej postave asi ako jediná má čo hrať a kedykoľvek je na scéne, zatieňuje i pána hercorežiséra Braffa. A práve kvôli jej postave a nehynúcemu obdivu k Natálkinmu umeniu si Garden State veľmi rád pozriem znova, ale nad 7/10 sa film u mňa nedostane. (09.06.2006)

Když bych věřil na něco jako objektivní hodnocení, řekl bych, že Garden State je objektivně na čtyři hvězdičky. Jenže nevěřím, tak to říkat nebudu a vrazím hezčí tři. Proč? Protože po Bokovce a jiných, tematicky spřízněných nezávislárnách o sympatickém hridinovi s traumaty, jenž někam přijíždí aby si v hlavě srovnal svůj život a našelk němu klíč, mi Garden State až příliš snadno zapadl do zajetých kolejí a ozkoušených postupů (právě viz Bokovka). Odkládaný první polibek, opakované nasazování dojemné hudby, slza a konec... to všechno šikulka Zach Braff namíchal úplně stejně jako řada jeho kolegů před ním. Fajn, ale pro mě osobně velice průhledné, předvídatelné (jak inscenačně, tak obsahově), zkrátka ne až tak zajímavé jako pro zbytek publika. (04.04.2005)

Zachu Braffe, nevim, jestli me opojeni tvym filmem bylo zpusobeno moji akutni intoxikaci jedne blize nespecifikovane latky, nicmene tvuj snimek se mi zaryl do pameti jako jeden z nejlepsich absurdnich filmu vsech dob. Nevim proc, nic me v tvem snimku primo nezasahlo, zadna opravdu vyrazna, zapamatovanihodna scena... ale jako celek si tvuj film pamatuji dokonale a setkani s nim bylo krasnym zazitkem, ktery se bude jiste jeste opakovat... P.S.: Ba ne, lhal bych, kdybych tvrdil, ze se mi zadna scena do pameti nezaryla aneb Method Man je kral ;) (04.08.2005)