Johnny Suede

Pitt je dobrý a celá ta magie začátku (ať už úvodní bar, Johnnyho bizarní vzhled a boty, zřítivší se na telefonní budku a jejich dárkové baléní stále se válící na chodníku i o zřejmě několik týdnů později) ve mě vzbudila očekávání v úplně jiný film, než, který se z toho stal - nudný a nesympatický. A ta Caveova postava tam byla na co? (22.03.2014)

Brad Pitt hraje tak neuvěřitelně naivního a natvrdlýho týpka, celé to je zakořeněné v jakési bezčasé atmosféře neperspektivních postaviček, které si stále něco nalhávají, aby mohli dál žít a do toho hraje podmanivé brnkání na kytaru. Je to fajn film....a je snad i dobře, že takhle zapadlý...přesně jako jeho postavy... (13.05.2009)

První větší role Brada Pitta a hned takový majstrštik. Polodementní výpotek své doby a jeho velmi komplikovaný vztah k ženám, životu a tak vůbec. Ze začátku jsem na film jen zíral a říkal si - to ne, tohle opravdu ne - ale s postupem filmu a hlavního hrdiny už jsem jen tleskal nadšením. Takhle geniálně zahraného dementa jsem dlouho neviděl. (13.10.2010)

Jestli kdy někdo plánoval natočit film o životě Jamese Deana, svou šanci prováhal před dvaceti lety. K tomuhle dost dobře nejde nic moc napsat. Jarmuschovsky upovídaná báchorka s Pittem pochodujícím v semiškách odnikud nikam. Má to zvláštní poetiku, má to šmrnc, a už kvůli těm botkám, hudbě, a v neposlední řadě bujné kštici to stojí za to vidět. (27.10.2010)

Tak trochu bezčasý a kamkoliv zařaditelný debut jednoho z guru nezávislého filmu, režiséra, scénáristy, herce i do té doby velice úspěšného kameramana Toma DiCilla, je první výraznou rolí Brada Pitta, milovníka vleklých songů, semišových bot a prapodivných postojů k partnerství. Jeho silně natvrdlý Johnny brouzdá od ničeho k ničemu, sní o hudební branži a je ujetý zhruba stejně jako všechny režisérovy postavy. Vedle toho DiCillo točí lehkou rukou a už ve své prvotině se obklopuje lidmi, které má rád a s kterými sdílí stejné autorské záměry (Catherine Keener jest ideálním příkladem). Není to takový situační nářez jako v pozdějších projektech "vzniknuvších z nadšení lidí od filmu", ale i tak stojí Johnny a spol. za nemalé povšimnutí. (02.11.2009)