Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film zachycuje americkou skupinu Jane´s addiction během jejich prvního comebacku v roce 1997 v téměř původní sestavě, pouze Erica Averyho zastoupil Flea (RHCHP). Film byl nejprve uveden v kratší verzi (84 min.) na festivalu Slamdance v Utahu a poté promítán v menších kinech po USA. Později v roce 2003 vyšla o 12 minut delší verze na DVD. (J.Connor)

(více)

Recenze (5)

francis 

všechny recenze uživatele

Hlavní předností "dokumentu" Three Days jsou úžasný záběry z comebackového turné Jane´s Addiction z roku 1997 s Fleaem jako náhradníkem u basy za Erica Averyho. (Eric A. se nezúčastnil ani druhýho comebacku o šest let později, na desce Strays ho ale nahradil Chris Chaney.) Ukázky vystoupení (bohužel relativně krátký) se střídají se záběry z šatny a volných chvil Davida Navarra, Stephena Perkinse, Perry Farrella a Fley. Nejhůř z toho pro mě vychází Dave (hehe), ale záleží na vašem založení. Dokumentární pasáže natáčený mimo stage za hudebně a vizuálně téměř dokonalýma koncertníma ukázkama sice zaostávají, ale rozhodně to není k nevydržení. Obzvlášť když ta muzika je tak skvělá... ()

hulinsky 

všechny recenze uživatele

Hudebni slozka, jak uz je u JA obvyklem, naprosto dechberouci, navic zachycena v obdobi turne s nejlepsim zijicim baskytaristou, bozskym Flea, ale ty neustaly rusici dokumentarni zabery celkovy dojem hodne kazi, Three Days se nemuze rozhodnout, zda-li byt dokumentem, nebo klasickym zaznamem koncertu, a tak z toho vznikl podivny hybrid. Byt to v klasickem formatu koncert + bonusy ve forme dokumentu, je to za jasnych 5. ()

PetrHendrix 

všechny recenze uživatele

Dal jsem pět hvězd, protože JAjsou moje srdeční záležitost. Jen by si mohli ušetřit toho předvádění, v jedné pasáži tam je Val Kilmer v šatně zákulisí, který byl jejich velkým fanouškem, ale obecně se ví, že byl na vrcholu své kariéry naprosto nesnesitelným hercem. Jenže měl rád Doors (a dokonce hrál v revivalu), stejně jako JA, kteří jsou po hudební stránce velkolepý. JA byla jedna z nejlepších hudebních skupin, proto pět hvězd, ale natočený je to poněkud potemněle a chování členů souboru (hlavně tedy Navarro a Perry) je opravdu na zabití. Nedívím se, že Eric Avery v 91 odešel a řekl, že tohle už ne (pak se ještě vrátil na jedno turné, ale na posledních dvou albech už nehrál). ()

Reklama

Reklama