Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Michael KocábHrají:
Miroslav Macháček, Tomáš Palatý, Nina Divíšková, Jan Kačer, Jiří Krampol, Jan Bidlas, Roman Fišer, František Staněk, Rita DudusováVOD (2)
Obsahy(1)
Do Vlčí boudy, staré horské chaty se symbolickým názvem, umístila režisérka a spoluautorka scénáře Věra Chytilová děj filmu, který natočila v roce 1986 na námět Daniely Fischerové. Jedenáct mladých, pečlivě vybraných účastníků lyžařského kursu prožívá pod taktovkou vedoucího a dvou instruktorů nejdramatičtější chvíle svého života. Skupina dospívajících, v níž je jeden od druhého záměrně vzdalován, je v atmosféře narůstajícího napětí a podezírání dováděna až do situace, v níž se bude muset rozhodnout, zda pro osobní záchranu obětuje jednoho ze svého středu. V tu chvíli bude záležet už jen na nich, jak „úspěšný“ bude experiment, který se začal odvíjet ve chvíli, kdy je rodiče svěřili do péče vedoucích – tří podivných bytostí… Stejně jako v předešlých filmech, i ve Vlčí boudě rozvíjí režisérka aktivní dialog s divákem. Metodou analytického pohledu jim představuje varovný obraz nebezpečných úskalí, jež člověku hrozí, zpronevěří-li se principům lidského soužití. Jaký význam přikládá Věra Chytilová spolupráci s diváky, je zřejmé z jednoho z jejích rozhovorů: „Já preferuji takového diváka, který je otevřený, vstřícný, pozorný, lačný. Není to jen ten, kdo pouze přihlíží, ale kdo spoluvytváří, koexistuje. Takový divák jsem i já, pro něho dělám filmy. V to věřím.“ Nejvýraznější postavou záhadného příběhu je neproniknutelný vedoucí kurzu zvaný Táta, kterého znamenitě zahrál Miroslav Macháček. Tato role odhalila zajímavé, dosud nevyzkoušené možnosti hercova naturelu. K působivosti filmu přispěla i sugestivní kamera Jaromíra Šofra a hudba Michaela Kocába. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (344)
Asi jediný film od Chytilové, který je jakžtakž ke koukání. Žánr hororu se jí docela povedl, výborná je hudba Michala Kocába. Jen kdyby z toho zase příliš nečouhala ta snaha podat nějaké poselství o světě a moralizovat (to by mělo být skryto v příběhu, kdežto u Chytilové to vždy řve). A dost špatní mi přišli herci neherci. ()
Jak jsem na to mohl zapomenout? Mám pocit, že i na ČSFD straší nějaký Ufon a maže mi komentáře. Každopádně tohle patří mezi špičku české scifi, mezi špičku díla té skřehotavé báby a mezi špičku filmů těch opojných předrevolučních děl, kdy soudruzi už měli svrbění, ale ještě žili v přesvědčení, že to nebude tak horké:-)) ()
„Jééé, mrkvička!“ Jako hororová parodie by Vlčí bouda fungovala docela dobře, zasmál jsem se hned několikrát…ale obávám se, že takhle film tvůrci úplně nezamýšleli. Místo seriózní žánrovky jde totiž o snad céčkový sci-fi horor pro mládež v československém hávu (vskutku zabijácká kombinace). Nejhorším na tomhle filmu jsou jednoznačně úděsné herecké výkony, které jsou trapné a směšné zároveň (snad s výjimkou Macháčka, který na rozdíl od ostatních alespoň chvílemi působí skutečně trochu démonicky a vůbec je jeho projev ze všech protagonistů nejvíc stravitelný). Záběry na sníh a led jsou neutrální, děj nudný a jediné, co působí hororově, je výborná hudba (zvuková a ruchová stránka funguje jenom místy; sem tam jsou ty pazvuky hodně mimo). A pak je docela fajn to morální poselství (škoda jen, že se ve filmu nevyvinulo ještě trochu jinak). Celkově to vidím na 2*, pro mě osobně jde o jeden z nejslabších filmů paní režisérky. „Joo, ty si přísahala na maminčinu smrt a kecala si. Za to ti maminka umře!“ – „Chá chá, máma už mi umřela. Chá chá, vidíš jaká seš blbá!“ ()
Reziserka Vera Chytilova /Sedmikrasky, Panelstory aneb Jak se rodi sidliste/ asi stihla vidiet kultove strasidelne Vavrovo Kladivo na Carodejnice, a tak sa rozhodla natocit horor aj ona. Ako snaha sa ceni, a dokonca tu hrala aj Nina Diviskova /trezorak Prodavac Humoru/, ale rezisersky Chytilova na Vavru nema a nikdy nemala. Herci su priemerni az strach, akurat atmosfera sa Chytilovej podarila. Vdaka nestastnej kombinacii horor + moralizujuce posolstvo len taky lahsi nadpriemer : 72 % ()
V dětství jsem tenhle mrazivý film zbožňoval a po skoro desetileté pauze jsem se ujistil, že skoro neztratil na svých kvalitách ani u odrostlejšího diváka. Chytilová se protentokrát trochu umírnila a tvůrčí chaos podřídila pečlivému budování atmosféry a dodržování žánrovým konvencí. Vznikla hororová psychologická sonda, která má co říct k dobové společnosti a svoji výpovědní hodnotou povyšuje dobře zvládnutý žánr ještě do vyšší polohy. Žádný Upír z Feratu, ale Vlčí bouda je filmem, z něhož člověk může zakusit nefalšované zamrazení. ()
Galerie (11)
Photo © Mokép
Zajímavosti (9)
- Experimentálne a nezvyčajné prvky výtvarníka a animátora Jiřího Barty ktorý spolupracoval na filme, sú na svoju dobu novátorské, nakoľko sa pohral s abstraktným bujnením ľadových útvarov snímaných v makrodetailoch. (Raccoon.city)
- Režisérka Věra Chytilová sa počas natáčania pobila s kameramanom. Po rokoch na to spomína: "Naozaj som sa pobila s kameramanom, keď sme natáčali. Ja som ho trošku „ťukla“ do bicepsu, to mi robil často brat, keď som ho neposlúchla. On to nečakal, otočil sa a udrel ma päsťou do tváre. Odleteli mi okuliare a on si zrazu uvedomil, že to bolo neadekvátne. A ako si to uvedomil, tak povedal: „A končím!“ Ale stalo sa to vlastne preto, že na nás tlačili producenti, pretiahli sme natáčanie o dva dni." (Raccoon.city)
- Původně se mělo natáčet v Alpách, nakonec se ale z ekonomických důvodů točilo v Peci pod Sněžkou. Titulní bouda tam dodnes stojí a funguje. Chata, kde se natáčelo, má č. p .Velká Úpa 113. (choze)
Reklama