Obsahy(1)
Wilson de Souza Neto je teenager ze São Paula, který se svými kamarády tráví dny a noci hledáním vzrušení a svobody jako skejťák a sprejer. Vnímá své činy jako malé záchvaty vzdoru vůči svému neústupnému otci, který si synovu rebelii vykládá jako tuláctví. Vztah mezi oběma se následně ještě zhorší, když otec bez synova vědomí a poté, co byl syn zatčen za vandalismus, prohledává jeho batoh a najde v něm "jointa".
Otec ho ve strachu, že syn propadne drogám, lstí dostane do ústavu pro duševně choré pod záminkou léčení. Tady se Neto pomalu proměňuje v ještě vzpurnějšího nonkomformistu a smutnějšího kluka. Byl držen pod účinky psychoaktivních léků, aby se "zklidnil", ale znovu si zvykat na svobodnou společnost je pro Neta již obtížné.
Film za použití dokumentárních prvků dává pocit zkreslené reality, která ještě umocňuje vliv emocí, jež Neto prožívá. V ústavu pro duševně choré, kde je Neto nucen násilně "dospět", se stává depresivnějším a paranoidním. Transformace, kterou Neto prochází, mění jeho vztah s otcem v ještě hroznější a téměř neměnný.
(Wences)
Recenze (1)
Kto to naozaj videl , tak pochopí. Vydarená väzenská dráma , preložená " kukučím hniezdom " na brazílske pomery slušne odmakaná vec na všetkých frontoch, vrátane osvetlovačov. Nič originálne , ale úprimné a exotické - to si teda cením. ()
Zajímavosti (2)
- V Brazílii bylo v roce 2011 v ústavech pro choré drženo násilím přes 70 000 lidí. (Wences)
- Film byl natočen podle knihy "Píseň prokletých" od Austregésila Carrana Bueny, který v ní sepsal své vzpomínky na časy hrůzy v psychiatrických léčebnách. Buena byl dlouhá léta aktivistou za zlepšení situace v brazilských nemocnicích pro duševně choré. Jeho hlas byl konečně vyslyšen v roce 2003, kdy systém léčeben prošel revizí a restrukturalizací. (Candice)