Jonathan

Verze na Stokerova Draculu je to velmi volná, velmi dobově podmíněná, ale též dost nepovedená. Děj je situován tak kol r. 1850. Zdejší upíři se světla vůbec nebojí, leč stali se kdysi vrchností a své poddané vyssávají nejen v přeneseném smyslu slova. Skupina revolučních studentů, vedená starým profesorem, který zajišťuje ideologický základ, hodlá s tímto skoncovat. Hlavní hrdina jest vyslán coby špeh do doupěte nepřítele. Cestou ukáže se jako neschopný trouba a je zajat, takže je nakonec vysvobozen povstalým lidem, vedeným samozřejmě revolučním studentským předvojem, který rázně zatočí se starými pořádky i s panstvem, a to kupodivu i pomocí obligátních křížů. Snad měl tedy film být jakýmsi podobenstvím, ale děj je často nelogický, scénář a režie nejsou příliš zvládnuty. Škoda, protože film má občas působivou atmosféru a hezkou obrazovou stránku. Upírské takřka náboženské rituály s černě, bíle a rudě oblečenými účastníky a s houfem mladších dorostenek oblečených za družičky jsou velice malebné a působí pěkně dekadentně. (15.06.2014)

Až surrealistická variace na Draculu Brama Stokera se hemží odkazy na politické dějiny Německa. Podoba mezi vůdcem vampýrů a Hitlerem je více než nápadná, na fašistické Německo odkazuje i všudypřítomná atmosféra tísně a ohrožení. Děj filmu lze interpretovat i v souvislosti se studentskými bouřemi v 60. letech 20. století. Nikdy nekončící milostný akt, kterému přihlíží celá vesnice, je pak hořkou narážkou na život v sexuálně nevázaných komunitách. (05.07.2010)