Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Feministická klasika a jeden z nejdiskutovanějších norských filmů dvacátého století. Snímek je natočen v improvizovaném dokumentárním stylu direct cinema a sleduje tři ženy, které putují městem a nechají se strhnout impulzy, aniž by braly ohledy na své rodiny. (NFA)

Recenze (1)

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Pojímat film jako "přímou" (direct) reakci na Cassavetesovi "Manžele" jistě přináší své ovoce, avšak zařadit "Manželky" do kategorie "direct cinema" mi připadá trochu zkreslující - ovšem, snímek používá jednoduchou 16mm kameru, absenci nediegetické hudby a podobné "umělecké" prostředky a figury, snímá především promluvu a dialogy postav, ale proč by se mělo jednat "přímo" o dokumentární postup a ne o postup jistého filmového realismu a otázku (pouhé) estetické volby režisérky, mi není tak úplně jasné: film je přeci vyfabulovaný stejně jako každý jiný fikční snímek. Což není míněno jako urážka filmu, protože ten - bez ohledu na scholastickou formální klasifikaci - funguje v naplnění svého cíle velmi dobře. Znejistění zaběhnutých genderových rolí i životních cílů je u hlavních protagonistek velice přesvědčivě zachyceno jak na pozadí jejich osobních zkušeností a problémů, tak i na pozadí sociálního prostředí, ve kterém jsou nuceny žít. /// Dialogy vznikly za přispění (a improvizace) samotných hereček v hlavních rolí. ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama