Pečeť vraha

Přestože nevím, jak probíhalo tehdejší skutečné vyšetřování série jihokorejských vražd, musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak civilně tuto kauzu Pečeť vraha rekonstruuje. Nemožnost dobrat se pravdy tu nenabývá filosofických rozměrů, ale drží se striktně v rámci jednotlivých vyšetřovacích metod. Do opozice se tu proti sobě staví (v podobě dvou detektivů) intuice a racionálno a jako poslední instance figuruje americká vědecká laboratoř. (Téma USA je obecně docela humorné, protože se tu o zámořských tajných službách mluví s až náboženským respektem a nakonec i na samotné výsledky z laborky se čeká jako "na smilování boží", jako na něco, co nezpochybnitelně vysloví verdikt - divák ale tuší výsledek ještě předtím, než se hrdina do zprávy začte.) Vrah není vyšinutá, excentrická osoba, která by se snažila upozorňovat na vady společnosti (jako např. Spacey v Sedm), film naopak úchyly a retardy důsledně staví do rolí falešných podezřelých. Pachatelova neodhalitelnost a zrádnost spočívá v jeho obyčejnosti a ve finální scéně jsou dokonce diváci sami označeni za potenciální viníky. _____ Někde jsem se dočetl, že Korejci tento film milují také proto, že jim dobře připomíná dobu tehdejšího vojenského režimu (např. noční sirény), ale západní divák by tady vůbec neměl mít problém se orientovat; dokonce mám pocit, že jde o jeden z nejpřístupnějších filmů a potenciálně dobrý úvod do jihokorejské kinematografie. (16.02.2011)

"Podle stupně vývoje larev mikroskopické mušky Mesmosa orabulis odhadujeme, že k vraždě došlo včera, v osm hodin šestnáct minut. Cákance krve na místě činu jasně ukazují, že vražedným nástrojem bylo kladivo držené pod úhlem sedmdesáti stupňů a že pachatel byl muž, levák, vysoký 176 cm. Zkoumali jsme oděrky na kůži oběti elektronovým mikroskopem, zajistili důkazy v okruhu deseti mil a z těchto a dalších stop vyplývá, že pachatel měl na sobě žlutou pláštěnku, kostkované kalhoty a bavlněnou košili s příměsí umělých vláken. Že pravidelně hraje golf, nosí si hole na pravém rameni, preferuje jahodovou zmrzlinu a v dětství čítával Medvídka Pú. Knížka to byla ošmatlaná... Rohy na stranách 24 až 27 měl ohnuté směrem k zadnímu hřbetu - a podle toho ho najdeme!" ... Tak takhle nějak vypadá Crájm-Sín-Investygejšn v Jů-Es-Ej. V Čechách by to bylo nejspíš takhle: "Pane rado, já zajdu do Jedový chýše ... esli toho mordýře jako někdo nepráskne". Nu a v Korei na to jdou úplně od lesa. Chytí prvního podivína, co jim přijde pod ruku... a tlučou ho tak dlouho, dokud se nepřizná. Těžko říct, jaká z těchto vyšetřovacích metod přináší lepší plody. Pakliže bychom měli věřit televizi, vychází skóre vyšetřovacího týmu CSI vs Korejští policajti jednoznačně 1253:0 (07.07.2011)

Nečekejte od tohoto snímku druhé SEDM, mohli by jste být zklamáni. Nečekejte hustou atmosféru, zběsilou jízdu ani přespříliš pikantních záběrů a možná budete více než mile překvapeni. Joon-ho Bong imho nejde atmosférou a prezentací nechutných záběrů tolik na dřeň, tak jako například Fincher; spíše na to jde tak jaksi decentněji a oldschoolově aka MLČENÍ JEHŇÁTEK. Souhlasím s belldandy - pod slupkou kriminálního příběhu se skrývá něco víc - sociálně-kritický podtón (vyšetřovací praktiky, které nejen eliminují nalezení pravdy, ale svou podstatou pravdu přímo ničí) a současně zamyšlení nad naší bezradností dopátrat se pravdy. A závěr? Silný, velmi silný... Shrnuto a podtrženo: Skvělá krimi se silnou a kritickou výpovědí nejen o policejních praktikách, ale v obecnější rovině i o nás samotných. (05.08.2005)

Tento kórejský mix žánrov funguje výborne a aj keď ho mnohí prirovnávajú k filmu Sedem, ja som tam nejakú veľkú podobnosť nevidel. Vraždy... Toť asi všetko, čo tieto dva filmy spája, ale prístup je úplne rozdielny. Kórejci primiešali vážne dobrý humor, už v úvode som sa niekoľkokrát zasmial a čierny humor je tu aj v scénach, kde by ste ich nečakali, ale napriek tomu to funguje. Smiech na úkor postihnutého, či mučenia podozrivých, to nie sú často vídané veci. Ani šamanský pohľad hlavného predstaviteľa nevie odhadnúť, kto je vrah a divák dostane rovnako viac otázok ako odpovedí. To filmu ale vôbec neuberá na atraktivite a ja si ho nabudúce pozriem rád znova. Thriller? Komédia? Dráma? Asi všetko dohromady, ale hlavne skvelý film. 90%. (25.03.2012)

Spoilery! Šikmoocí kluci nám zde předvedli, že policistu v tamní zemi může vykonávat doslova každý retard, což mi přijde dost neuvěřitelné. Úplně jsem se nedokázal rochnit ve zdejších vodách stereotypu, kdy se dobrých 75 % stopáže snaží kluci vymlátit přiznání nejdříve z jednoho a později z jiného podezřelého. Měl jsem pocit, že sleduji převážně komedii nežli vážně míněnou kriminálku. Později jsem měl pocit, že jde spíše o ne tak špatnou satiru, kdy tvůrci velmi šikovně kritizovali vyšetřovací praktiky. Závěrečný pohled mi tedy říkal snad jen to, že vrahem mohl být naprosto kdokoli a tento případ přesahoval minimálně síly tamní totálně nekompetentní police, která po celou dobu vehementně házela klacky pod nohy sama sobě a blokovala si cestičku k možnému vyřešení. Atmosféra se mi rozhodně velmi líbila. Stejně tak mi bylo sympatické, kterak si se mnou režisér pohrával. Celkově to nebylo vůbec špatné, ale na pomyslný piedestál kriminálek bych jej rozhodně neřadil. [70 %] (27.10.2022)