Austin Powers: Špion, který mě vojel

Tak u tohohle filmu jsem od prvních sekund až do samého závěru nevyšel z údivu. U tohohle prostě nešlo se nesmát a úsměv držel na mé tváři po celou dobu, ale jen jsem nevěděl jestli se směju kvůli tomu, že je to vtipný nebo kvůli tomu, jaká je to blbost :-)) Avšak svůj účel komedie to splnilo na 200%, takhle jsem se dlouho nenasmál a nakonec opravdu převážil názor, že to neni blbost, ale že je to opravdu "vtipná" komedie! Austin je nenahraditelná postava, ale bez Mini-já Dr. Zlouna by to taky nebylo úplně ono.... (31.07.2006)

„Mám plán. Budu dělat, že jsem onemocněl botulismem. Stráž přiláká můj bolestný křik a přijde se podívat. Ty zatím vykopeš jámu a vysteleš ji nabroušenými kartáčky na zuby …“ Tak to je tradičně geniální plán. Snímek až tak geniální zase není, ale mě to bavilo. I když kvůli opakovanému vtipu oživly některé postavy. Navíc jsem se zamiloval do Vanessy na dálkové ovládání. Dokonalá žena. Ovšem největší zábavu mi přineslo zuřivé Mémini, za jehož výrobu děkuji Frau Farbissině. Ta je sexy minimálně tak jako Tlustý Parchant, ale to už bych asi neměl prozrazovat, protože o propracovaný děj ... tady tradičně vůbec nejde.Tak nastartujte své Shaguary a jdeme na to, baby. (10.12.2011)

Trapný, trapný, trapný. Bohužel lépe to napsat nemohu. Na film jsem se chtěl podívat kvůli jeho slušnému hodnocení. Ale asi nic tak bezduchého jsem ještě neviděl. I když bych to bral s nadhledem jako paradoii, je to trapnost nad trapnost. Je to jeden z mála filmů, které jsem bohužel ( nebo pro mne spíš bohudík ) nedokoukal do konce a dal nejnižší hodnocení. (18.11.2015)

Tam v těch končinách, kde zanechali tvůrci Špionátora vyrostlo podivně hybridní stvoření jménem Austin Powers: Špion, který mě vojel. To co sem kvitoval u jedničky se tady bohužel obrátilo proti mě. Tudíž retra přeplácáno, pitvání gagů ještě hlubší a s ještě horšími následky než ta patologie prvního dílu. Lepší jest ovšem vizuální stránka filmu, kde se občas velmi povedené sekvence strídají s naprostými kiksy. Za uznalé pokývání stojí hudební doprovod a účast slavné to osobnosti Elvise Costela. Taktéž kostýmy a flexibilita postav, od zatraceně nervního trpaslíka k tlustému prasákovi, jehož neuvěřitelně asexuální proporce probouzí v divákově žaludku podivné pnutí, to vše znamená převážně plusy. Mike značně přehrává a některé hlášky už jsou takzvaným opakováním starých vtipů. Jiné zas naopak skvěle jednotlivé textové sekvence propojují. Především v závěru filmu při pohledu na oblohu s "neidentifikovatelným" předmětem. Austin dvojka tak potvrzuje pravidlo o tom, že druhé díly jsou více fekální, více vykastrální a ještě mnohem více ulítlé než jedničky. Ale na hodnocení opět půlené na dva a půl stáru se ovšem nedá už nic zlomit. Dokonce ani ještě větší koncentrace hvězd v malých cameo roličkách a štěcích to už nevytrhne. (29.08.2004)

Nezvladatelná salva skečů, proti které není obrany. Chce to klid, dobrou náladu, originální znění a nemůže to dopadnout jinak než láskou - či nenávistí. Kdykoli se totiž objeví Dr. Evil, nemám daleko k slzám smíchu a dochází mi, že budu tuhle přepálenou šílenost občas hláškovat asi až do konce života. Tlustej parchant je sice šlápnutí vedle, které zabraňuje nejvyššímu hodnocení, ale výbušný Myers a žhavá Heather Graham zachraňují vše ostatní. (28.06.2006)