Austin Powers: Špion, který mě vojel

První (a zatím poslední) Powers, které ho jsem viděl (tedy téměř - 54 minut). Počáteční desetiminutovka je vtipná. Dále musím uznat, že technické zpracování se mi líbí (především výprava). Přičtěme bodík za soundtrack a víc už z toho nevymáčknu. Powers není zas až tak stupidní, jak jsem si myslel. Spíš je více či méně nevtipný. A vypnul jsem ho proto, že jsem se nemohl dočkat opravdu povedeného vtípku a začalo mě to čekání nudit. (22.01.2006)

Tak u tohohle filmu jsem od prvních sekund až do samého závěru nevyšel z údivu. U tohohle prostě nešlo se nesmát a úsměv držel na mé tváři po celou dobu, ale jen jsem nevěděl jestli se směju kvůli tomu, že je to vtipný nebo kvůli tomu, jaká je to blbost :-)) Avšak svůj účel komedie to splnilo na 200%, takhle jsem se dlouho nenasmál a nakonec opravdu převážil názor, že to neni blbost, ale že je to opravdu "vtipná" komedie! Austin je nenahraditelná postava, ale bez Mini-já Dr. Zlouna by to taky nebylo úplně ono.... (31.07.2006)

Z mého pohledu vydařená parodie, která ač je fádní jak chce, tak se stala velkým hitem. Nápaditost, trapnost jsou hlavní taháky tohoto filmu a jeho samotná banalita je nepopsatelná. Děsiví Dr. Zloun a MéMini jsou fakt hustí. Jako jednorázovka tato jízda poslouží bohatě a nějaké ty super hlášky... - 7/10 - (18.12.2013)

Tam v těch končinách, kde zanechali tvůrci Špionátora vyrostlo podivně hybridní stvoření jménem Austin Powers: Špion, který mě vojel. To co sem kvitoval u jedničky se tady bohužel obrátilo proti mě. Tudíž retra přeplácáno, pitvání gagů ještě hlubší a s ještě horšími následky než ta patologie prvního dílu. Lepší jest ovšem vizuální stránka filmu, kde se občas velmi povedené sekvence strídají s naprostými kiksy. Za uznalé pokývání stojí hudební doprovod a účast slavné to osobnosti Elvise Costela. Taktéž kostýmy a flexibilita postav, od zatraceně nervního trpaslíka k tlustému prasákovi, jehož neuvěřitelně asexuální proporce probouzí v divákově žaludku podivné pnutí, to vše znamená převážně plusy. Mike značně přehrává a některé hlášky už jsou takzvaným opakováním starých vtipů. Jiné zas naopak skvěle jednotlivé textové sekvence propojují. Především v závěru filmu při pohledu na oblohu s "neidentifikovatelným" předmětem. Austin dvojka tak potvrzuje pravidlo o tom, že druhé díly jsou více fekální, více vykastrální a ještě mnohem více ulítlé než jedničky. Ale na hodnocení opět půlené na dva a půl stáru se ovšem nedá už nic zlomit. Dokonce ani ještě větší koncentrace hvězd v malých cameo roličkách a štěcích to už nevytrhne. (29.08.2004)

Dobrý pokračování slušný jedničky, který nepřináší kromě Mini Me a šukadelický Heather Graham nic novýho. Ale zase na druhou stranu - každýmu, komu se líbil Špionátor, se bude určitě líbit i tahle vojížděčka. S větší snahou scénáristů o invence gagů (byť spoustu z nich furt solidně funguje) bych přihodil čtvrtou hvězdu, takhle tři silnější. (25.11.2012)