Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (249)

DDT 

všechny recenze uživatele

Nejvíc mě zarazila nevyrovnanost hereckých výkonů, kterou bych u tak provařených herců nečekal. Příjemně překvapili Zlata Adamovská a Marek Taclík, na druhé straně zklamali hlavně totálně nevěrohodní a nechtěně směšní Ondřej Vetchý a Veronika Žilková, kteří jakoby zabloudili z úplně jiného filmu (dokonce možná ze dvou různých filmů). ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Kniha kdysi dávno přečtená neměla chybu a dodnes si pamatuji tu zvláštní pachuť z čteného a smutek z osudů lidí v ní. Film, pravda, nějaké ty filmařské nedostatky má, ale mám za to, že náladu knihy docela slušně vystihl. Tu příšernou dobu, kdy lidi o něčem snili, drali se za tím přes lži, podrazy, osobní ztráty a oběti, aby pak zjistili, že se stali něčím, čím pohrdali. ()

Reklama

ad-k 

všechny recenze uživatele

Páral pro mne byl a stále je poměrně nezajímavým autorem a Polesného adaptace jeho Milenců a vrahů... je naprosto tragická. Režisérovy způsoby a prostředky postrádají smysl, jsou samoúčelné, vyprávění absolutně nedrží u sebe, televizní naivita a tu a tam herecká otřesnost (při zestárnutí dvou hlavních protagonistů jsem neudržel smích) tomu dodávají jen definitivní hořkost (ta je sice záměrem, ale jistě neměla být nastolena podobnými způsoby). Politický podtón je zde ukryt pod notně nezajímavým nánosem sexuality, jakékoliv vztahy jsou povrchně odbyté a nebýt pár podařených statických záběrů průmyslových komplexů a latentní krásy Ústí nad Labem, šel bych s hodnocením skutečně i níže. │10% ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Za normálnych podmienok by som dal milencom dve hviezdičky, pretože ma primerane naštval. Ale predloha Vladimíra Párala patrí k mojim najobľúbenejším knihám od môjho obľúbeného spisovateľa, takže to, čo s predlohou spáchal Viktor Polesný s jeho prisluhovačmi vníma osobnejšie, než je to pre mňa obvyklé. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Jsem zmatený. Všichni jsou proti všem, všichni jenom lžou, berou si bez ptaní, a zabíjejí a pořád dokola. Kdy to skončí." I po letech jsem z tohoto filmu hodně zmatený. Nejsem si totiž úplně jistý, zda je to primárně už o Páralovu scénáři nebo až o Polesného režie, z čeho se mi při sledování tohoto filmu chtělo někdy doslova zvracet. Proč jsem to tedy i podruhé dokoukal? Asi jen proto, že už jsem si vůbec nepamatoval, jak to celé martýrium lidské ubohosti, v němž se všichni (s výjimkou postavy Ondřeje Vetchého) ženou jen za uspokojením svého mrzkého chtíče, dopadne. I když si teď říkám, jak jinak tohle asi mohlo dopadnout než blbě... Pokud bych i přes onen pocit celkového zhnusení měl aspoň něco vyzdvihnout, pak by to asi byla mrazivá hudba Karla Svobody, která svého tvůrce určitě nezapře. A úplně špatné (z hlediska navození jisté dobové atmosféry 60 let) nebylo ani použité starých televizních záběrů s dobovými šlágry. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (8)

  • Když Madda Serafínová (Kristýna Kloubková) prohledává ředitelský byt, kde je v tu chvíli sama, v okamžiku, kdy v koupelně čichá k lahvičce, je na osvětleném rámu dveří vidět stín člena ze štábu. (Lasskoun)
  • Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
  • Filmovalo se v Ústí nad Labem a na zámku Velké Březno. Točilo se od 20. července do 26. srpna 2004. (M.B)

Reklama

Reklama