The Last House on Dead End Street

No přátelé a kamarádi, co vám budu povídat: absolutní šok, zhnusení a trauma na celý život :) Snímek, který vám nedá na chvilku vydechnout. Film, jenž trvá něco málo přes hodinku, se rozjede do vysokých otáček už zhruba po pouhých čtyřiceti minutách, takže fakt hukot. Být ještě o kousek svižnější, tak už se to pomalu ani nedá vydržet, ten nápor!!! Úplně nejvíc mě udivilo, jak geniálně se filmařům podařilo předstírat, že jsou amatéři. Mistrovská práce, které se jen tak nevidí, dojem snuffové autenticity snižuje snad jen hodně bídné herectví, ale to je marginální problém. Ve všech ostatních ohledech film působí autenticky hnusným dojmem, to se počítá. Když jedna z postav pronesla větu "I am not interested in art", nezbylo mi nic jiného než souhlasně a dojatě pokývat a hlavou a pomyslet si: "Kámo, já ti to tak věřim..." Intenzita psychického a fyzického mučení v závěru je tak intenzivní a psychicky náročná, že jsem z toho byl úplně neschopný pohybu. Z huby mi tekla slina a oko se zmítalo v nepříjemném tiku, no fakt šílenství!!! Se skončením filmu se mi konečně alespoň z části vrátila do končetin možnost pohybu, takže jsem se z posledních sil odplazil pro telefon a zavolal si záchranku. V nemocnici jsem strávil tři dny a pan doktor říkal, že stačilo málo a už bych tady nebyl. Srdíčko mi prý málem puklo. Takže u mě je to jasné, The Last House on Dead End Street už nikdy víc!!! Fakt nápor, mazec, co se jen tak nevidí no, naštěstí. (26.01.2012)

Zo začiatku som to chcel fakt vypnúť. Polhodinu sa absolútne nič nedialo, vykecávačky a a plánovačky. Potom so si uvedomil, že toto je film z roku 1977, takže nemôže len tak začať najväčšou úchylnosťou pod slnkom. Nakoniec sa mi čakať oplatilo. Po polhodine sa film začne fakt majstrovsky rozbiehať, ide jedna úchylnosť za druhou. Krutostí je tu fakt dosť a celé to vrcholí scénou na posteli, ktorá už bola v mnohých podobných (japonských) filmoch, no v tomto (hlavne vďaka kamere) vyzerá o dosť realistickejšie. (03.04.2010)

"Omáčku" kolem tohoto filmu již dobře popsal Kusko.t2. Film který se začal točit, ztratil se, objevil, ztratil a nakonec se objevil i na dvd se spoustou bonusů ... Jestli ho natočila zfetovaná banda úchylů je otázkou, protože některé scény a celý film je jako celek v podstatě ještě dobře strukturovaný, když ho srovnám s dnešními některými filmy např. Stevena Seagala, ale i mnoha jinými. Každopádně a jednoznačně - jedná se o jednu z nejujetějších bizardností, šíleností a jeden z nepůsobivějších explotation (subžánr horroru), jaký jsem vůbec kdy viděl. Nejde ani tak o to co se ve filmu děje, ale jak na vás zapůsobí. Do poloviny filmu se neděje vlastně ani nic zajímavého, pošahaný mladý feťácký režisér shání spolupracovníky a herce, tzn. oběti do snuff filmu, který chce natočit. V druhé polovině se film rozjede do tak otřesných a nechutně mrazivých obrátek, že jsem se fakt musel snažit, abych to psychicky v pohodě ustál. Nevím, jak přesně ten pocit a to všechno popsat ... Jak jsem psal, nejde o to co a v jakých detailech vidíte, ale jak to na vás působí. Totálně bizardní kamera, která lítá tam a sem, pět ujetých a sjetých lidí, kteří mi strašně připomínali partičku dobrodruhů z Cannibal Holocaust (1980), naopak celková "špinavost" a realistické záběry ruční kamerou mi prostředím připomínaly starý ujetý nízkorozpočtový explotation Driller Killer, The (1979) a závěrečné příšerné finále mi připomínalo klasický thriller 8 mm (1999). Když si tohle dáte dohromady, vzdáleně se asi představou můžete přiblížit tomu, jak na člověka tenhle film zapůsobí. Film obsahuje všechno od nahoty, sexu, sexuálního násilí, bití, hromadu ponižování, natočení vraždy, mučení, rozřezávání na kusy za živa a natáčení ... obsahuje základní premisy snuffu, což pokud se někdy někdo tímhle zabýval, působí na diváka jako rány kladivem do hlavy ... Tento film nemá nic společného s filmovým uměním. Pokud ho mám ale hodnotit jako nízkorozpočtový starý explotation, je to téměř ta největší pecka, co jsem kdy v životě viděl!!! Je to totální zrůdnost a halucinogenní ujetost, která vám navodí pocity jako již zmíněný Cannibal Holocaust, Saló 120 dní Sodomy a asijská ultima extrémního horroru Untold Story, The (1992). Pokud jste příznivci těchto pokleslých žánrů a chcete si sáhnout na dno, vřele doporučuju. Pokud s tímto nechcete mít nic společného, navždy se tomuto vyhněte, může vám to způsobit doživotní trauma! K filmu bych ještě dodal, že ho doplňuje velmi působivá "hudba", což není ani tak hudba, ale tlukot srdce, kterým film začíná a končí závěrečnými titulky. Příšernost non plus ultra!!!!! (04.01.2009)

Hlavnou témou "The Last House on Dead End Street" okolo ktorej sa všetko točí je SNUFF. Ide bezpochyby o rozporuplný film, ktorý sa mal pôvodne nachádzať aj na zozname VIDEO NASTIES a to vďaka detailnému a krvavému zobrazeniu násilia, ktorý bol celkom dlhý čas zahalený tajomstvom. Skutočná totožnosť jednotlivých účinkujúcich vrátane režiséra bola dlhú dobu neznáma, čo niektorých len utvrdzovalo v myšlienke, že ide o skutočný snuff film. Bola to samozrejme mylná domnienka, na ktorú v roku 2001 zanevreli asi už aj tí poslední tohto presvedčenia, keďže sa konečne podarila odhaliť skutočná totožnosť hercov a režiséra. Roger Watkins (réžia, scenár + hlavná úloha) údajne počas nakrúcania užíval drogy, čo je myslím aj na filme vidieť. Z celkového rozpočtu 3000$, aspoň podľa slov režiséra, sa minulo na výrobu filmu iba 800$, ostatok išiel na drogy. Bizarná šialenosť, či už jeho herecká prípadne kamerová štylizácia, tento postup nevyvracia. Film je prakticky bez príbehu (veď to mal byť snuff), o skupinke nadšencov pre divné násilné filmy, ktorých pozbiera po prepustení z väzenia sám režisér (aj vo filme si zarežíroval), a ide sa točiť snuff. Prostredníctvom tvorby takéhoto druhu filmu to všetko hodlá vrátiť týmto krutým spôsobom spoločnosti a pri tej príležitosti si užiť aj trochu toho ultranásilia. Ak poznáte druhý diel série "Guinea Pig", viete čo je nosná scéna filmu. "The Last House on Dead End Street" je kultová hororová klasika, natočená už v roku 1973, vtedy ešte pod názvom "The Cuckoo Clocks of Hell" (v trvaní zhruba 3 hodiny), ktorá získala svoju terajšiu podobu až o pár rokov neskôr. Horor bezvýznamného rozpočtu, ale silnej váhy. (21.11.2008)

Normálně by to bylo takové nadprůměrné exploitation o tom jak bandička magorů točí ve starym baráku snuff. Všechno má look a prostředí total 70's, ve kterých koneckonců taky film vznikl. Vlastní zpracování ovšem dělá z tohoto snímku hotové peklo na zemi. Použití šílených a děsivých zvukových motivů, operní hlasy, tlukot srdce, roztřepená kamera, interiéry temnoty a ještě děsivějších hrůz které jsou vidět. Detaily hrůzných soch, které lemují venkovní fasádu domu. Do toho ty bizarní masky, které postavy velkou část filmu nosí. Tohle je opravdu hodně zlý sen. Surrealistické exploitation? Dost možná. Moc podobných filmů jsem opravdu neviděl. Rozhodně doporučuju, tohle fakt stojí za to. (30.06.2010)