Planoucí pobřeží

Po přečtení zdejších komentářů se musím přiznat i já, že ve mně také zůstala krásná vzpomínka z dětství na tento seriál a toužila jsem ho vidět znovu. To se mi i podařilo a podařilo se mi také smazat i tu vzpomínku. Je to opravdu neskutečná limonáda, která levně útočí na city, je až neuvěřitelné, jak ta Santin je krásná, statečná, milující, inteligentní, bohatá, cílevědomá........ Měla jsem co dělat, abych vydržela do konce čtvrtého dílu (vlastně nevydržela, přetáčela jsem), jelikož krom toho, že je to tak neskutečné, je to i neskutečně zdlouhavé a nudné. Takže 2 hvězdy jen za tu nostalgickou vzpomínku z dětství a chápu zdejší vysoká hodnocení, věřím, že by většina též přehodnotila. (30.03.2009)

Nikdy dřív jsem tuto čtyřdílnou minisérii neviděl, teprve až nyní a proto s nostalgií v mém hodnocení nepočítejte. Celé je to straně natahované, při shlédnutí jsem musel přetáčet zdlouhavé scény, zejm. ve 2. dílu se téměř nic neděje. Hodinové putování pouští by dokázalo diváka spolehlivě uspat. Hlavní hrdinka je blbá kráva, v jednu chvíli se s tím padouchem vášnivě miluje, vzápětí ho nesnáší. Stejně tak ohledně toho jejich parchanta, nejprve si to chce nechat, pak zas že ho daruje jeho otci výměnou za doprovod k nalezišti diamantů, pak to dítě zas chce a po letech se k němu zas nezná. A že by byla kdovíjak hezká, jak ji všichni lichotí, to ani omylem. Absolutně nedotažená je zápletka s tou znásilněnou dívkou, co se pokusila o sebevraždu. Jaké z filmu plyne ponaučení? Nikdy se nenechte pokousat od majitelky diamantových dolů, pokud nechcete dostat otravu krve. 40% (23.10.2018)

myslím, že se tady sešel klub, co tento film viděl, když jsme byli všichni ještě malé děcka, ano i ve mě tento film zanechal krásnou vzpomínku, dokonce jsem ho někde jednou zahlédla, ale musela jsem jít pryč. Každopádně souhlasím s uživatelem Pompeiusem- Pompeiem, je to knížka o Wilbura Smithe, vzata jen kostra, některé věci tam vůbec nebyly nebo byly úplně jinak. Ale krásnou vzpomínku mi to nezničí :) (10.12.2013)

Dneska se mi o tom zdálo, noční můra, strááášný, proč se mi nemohlo zdát něco hezkého? Proč jsem si musel vzpomenout na tuhle strašnou pitomost, ze které jsem si trhal vlasy už jako kluk, když na to koukala maminka (podotýkám, že u posledního dílu se už neudržela ani ona neokomentovat, jak moc je to blbé). Vrah může být vrah, ale když ho miluješ, není co řešit. Konečně zabil jen pár postradatelných křováků, že by někdy projevil alespoň lítost? Netřeba, stačí asi odpustit, protože pro milovníky platí jiná pravidla než pro všechny ostatní. Z toho mi bylo ke zblití už v těch cca 13-14, kdy to běželo. Ona je to nejspíš tragédie i po ostatních stránkách, podle toho co si vybavuju, charaktery, motivace postav, všechno total schlecht, nicméně nehodnotil bych, kdyby mě tak neznechutil ten hlavní motiv. Proč, proč jsem si na to najednou z ničeho nic musel vzpomenout? (02.04.2015)

Vše už popsal uživatel monolog, tak není moc co dodávat. Pamatuju si, že se mi to v 11 letech strašně líbilo. Hlavní hrdinka mi připadala jako nejstatečnější žena na světě a tolik útrap na jeden život jsem do té doby nikdy neviděla. Trochu mě proto překvapil ten happyendovský konec. Ale jinak to pro mě v té době nemělo chybu. Navíc jsem se dozvěděla, že pravý diamant je po namočení do vody suchý. To je dobré vědět. 8.2.2007 (08.02.2007)