Výstraha

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. (28.10.2013)

Tohle je největší zvěrstvo všech dob. Totální fanatismus a naprostá směšnost, to jsou atributy tohoto filmu. Uvedu jen jeden postřech. Jiří Sovák je pro mě synonymem hereckého baviče, pohodáře, milého člověka. Většinou hrál v komediích nebo dramatech, ale vždycky si udržel nadhled. Přesto v mládí vystřídal mnoho pro něj netypických rolí (prosovětsky smýšlející tankista v Tankové brigádě). Ovšem role v tomhle filmu je skutečná kuriozita a přitom stačí tak málo. Zkrátka v jedné scéně, kdy se určuje, kteří ozbrojenci kam půjdou, Sovák s neuvěřitelnou křečí v obličeji prohlásí "Soudruzi! Jdeme!" Ano, jsou to jen dvě slova, ale i na nich je vidět, jakou mu to muselo dát námahu něco takového říct. (17.03.2011)

Vskutku pekelná záležitost :-)! Já tyhle filmy miluju! Tady se tvůrci s tím vůbec nepárali a hned od první minuty nám ukážou, co jsou ti imperialisté zač. Divák je přenesen na americkou základnu těžkých bombardérů kdesi v Anglii kde velitel základny, který je jen loutkou průmyslníků dostává rozkaz vybombardovat rafinerii kdesi v Sudetech. Úder však není veden z důvodů strategických, ale z důvodu vyřazení konkurence aby Američané mohli draze prodávat po válce pohonné hmoty do ČSR :-)))!!! A hned jsme dokonce svědky samotného náletu nízko letící formace B17 bombardující závod. Nálet podnik na výrobu syntetického benzínu těžce poškodí. Než Němci stihnou zjednat nápravu, rachotí již za humny pásy sovětských tanků. Zprvu sice zaznělo, že to jsou Američané ... ale ne - jsou to Sověti! Huráááááááááá. Tajná komunistická buňka v závodě vyhrabe ukryté zbraně, pomůže sovětským tankům s osvobozením a pozatýká německé vedení závodu. Mezitím v Ženevě se magnátům z I.G. Farben vůbec nelíbí, že komunisté získali podnik a hodlají si jej sami opravit a tak do Čech vysílají několik svých lidí, kteří za mrzký peníz hodlají narušit úsilí pracujících... No peklo. když jsem viděl Jiřího Sováka, kterak hřímá, že závod Stalinky ubráníme... bylo mi zle. Tohle je to nejčistší z brutální filmové propagandy padesátých let. Jako komedie pro ty co znají dobré, jako studijní látku ,,lidové'' kinematografie z dob nejhustšího rudého temna - nutno vidět. Dávám baňku žíravého nátěru! * (15.12.2014)

Tu jednu hvězdičku dávám proto, že jsem se u projekce filmu královsky bavil, jinak samozřejmě toto dílo náleží po všech stránkách do kategorie "odpad". Miroslav Cikán patřil mezi režiséry, jejichž dílem bylo za první republiky několik filmů melodramatického či komediálního charakteru, které byly charakteristické pro danou předválečnou dobu jejichž umělecká úroveň nebyla zrovna na výši. Tito autoři byli posléze využívání i po druhé světové válce na sklonku 40. let a během let 50., kdy točili snímky podobné úrovně, avšak se silně propagandistickým charakterem. Prvním z nich byl Miroslav Cikán (před válkou mj. „Hrdinný kapitán Korkorán“, „Příklady táhnou“, „Karel a já“), pod jehož režijním vedením vznikl v roce 1953 ostudný film „Výstraha“ podle románu jiné režimu nakloněné osobnosti – spisovatelky Marie Majerové. Děj filmu je zasazen do let 1945-48 a má věrně zachycovat skutečné události, které však byly samozřejmě podány velmi jednostranně a ideologicky. Hrdý lid vkládá veškerý svůj čas a energii do budování továrny, přičemž jejich obětavou práci hatí sabotáž, které učiní přítrž až únorové události roku 1948. Snímek by měl nabídnout „překvapivou“ pointu v podobě odhalení záškodníka, místo tohoto překvapení a naplnění zamýšleného dramatického schématu se však opět dostavuje jen úsměv na tváři a nevěřícné kroucení hlavou. Nešlo o jediný film Miroslava Cikána, kterým vzdal hold novému režimu, již v roce 1948 se prezentoval špionážním dramatem „Případ Z – 8“, který v sobě jako první nesl model „hodní MY – a zlí ONI“. Jiným předchozím socialistickým klenotem ještě před „Výstrahou“ byla taškařice s názvem „Pára nad hrncem“ z roku 1950 či o rok později výpomoc nově se rodicímu slovenskému filmu „Boj sa skončí zajtra“. „Výstrahu“ tedy lze považovat za jakési završení této ideologické Cikánkovy tvorby. Nutno konstatovat, že završení v této podobě určitě stojí za zhlédnutí. (28.01.2008)

...tak z tohoto filmu se mi párkrát udělalo špatně, dokonce jsem se přistihl, jak naštvaně syčím...a měl jsem sto chutí to těm rudým blbcům vytmavit, je až hrůzostrašné, jak všem hercům čišel z očí komunistický fanatismus..a jak kydali hnůj na pana prezidenta Beneše (kterého si já moc vážím) a vyzdvihovali zrůdu Gottwalda....prostě toto je opravdu odpad, a jednu hvězdu nedám ani kvůli hercům, které mám rád (Fialová a Vášová). (22.12.2010)